Sdružení místních samospráv ČR
Nábřeží 599, 760 01 Zlín - Prštné
telefon: +420 577 688 103
email: info@smscr.cz
Pro nečleny / vstup do SMS ČRKalendář
<   ZÁŘÍ 2016   >
POÚTSTČTSONE
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  
 
  •   novinky RSS   •   novinky mailem   •   mapa stránek   •   facebook   •  
facebook
Krátké zprávy
Začleňování opatření k předcházení vzniku odpadů

4. 10. 2016 Workshop

Odborná konference k sociálnímu bydlení

27. 9. 2016 Sál zastupitelstva Magistrátu hlavního města Praha

Workshop

20. 9. 2016 Nástroj CLLD uplatňovaném v programovém období 2014 - 2020

Konference Moderní veřejná správa

15. - 16. 9. 2016 Praha

Seminář SPOV

29. 8. 2016 Tvorba kvalitní zeleně v sídle a v krajině – závazek pro příští generace

12 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 / 10 / 11 / 12 / > / >> /

Anketa
Souhlasíte s navýšením sazebníku OSA, které opět zasáhne i obce?
ANO
NE
NEVÍM


aktuality >

Místní referendum: příznak chybující samosprávy?

Problematiku místního referenda řeší zákon o místním referendu, jehož možné úpravy byly hlavním bodem jednání kulatého stolu pořádaného nedávno Transparency International.

Poslední novelizace zákona o místním referendu stanovila pro platnost referenda minimální účast 35% oprávněných voličů dané obce. Aby výsledek referenda byl závazný pro orgány obce, je nutné splnit 2 podmínky – nadpoloviční většina hlasujících a zároveň min. 25% všech oprávněných voličů. Z důvodu poklesu účasti v komunálních volbách se nyní objevuje otázka, zda by nebylo vhodné snížit požadavek pro platnost referenda ze současných 35% oprávněných osob níže. Teoreticky může totiž nastat situace, kdy zastupitelé byli voleni nižším počtem oprávněných voličů, než je minimální počet hlasů nutných pro platnost místního referenda.
Mezi problémy současného znění zákona o místním referendu patří situace, kdy orgány obce ignorují rozhodnutí v místním referendu tím, že jednoduše nekonají. Novelizací zákona byla zrušena sankce za nerespektování rozhodnutí v podobě rozpuštění zastupitelstva obce (tento drakonický nástroj však nebyl nikdy v této souvislosti použit). Podle tehdejšího stanoviska vlády je nutné považovat rozpuštění zastupitelstva obce za nepřiměřený zásah do působnosti zastupitelstva. Podle zákona o obcích, ale pokud zastupitelstvo nerespektuje rozhodnutí soudu o vyhlášení MR, může být rozpuštěno. Ještě více zajímavý je fakt, že v případě rozhodnutí zastupitelstva obce v rozporu s výsledkem místního referenda může Ministerstvo vnitra ČR uplatnit své dozorové pravomoci z důvodu rozporu takového rozhodnutí se zákonem. Pokud je podle zákona místní referendum platné a závazné, musí se orgány obcí výsledkem řídit. Zákon již však nestanovuje dobu, po jejímž uplynutí je rozhodnutí přijaté v místním referendu pro orgány obce závazné. Lze tedy předpokládat, že platné a závazné rozhodnutí, které z místního referenda vzejde, bude změnitelné nebo zrušitelné opět pouze novým referendem. Pokud obec přijme v rozporu s referendem určitý právní akt, mohou být ze strany ministerstva vnitra sankcionovány. Pokud však budou nečinné, sankce jim nehrozí. Jsou známy případy, kdy volení zástupci nechtěli či znemožňovali diskusi s občany, kteří měli zájem na vyhlášení referenda v závažné otázce dané obce. V některých případech se zastupitelé odchýlili od návrhu přípravného výboru, aniž by pro své jednání měli oporu v zákoně.
Naše sdružení na jednání zastupoval tajemník Tomáš Chmela. SMS ČR ústy svého zástupce připomenulo na kulatém stolu pořádaného Transparency International zejména druhou, důležitější roli místního referenda, a tou je podpora při rozhodování místní samosprávy. Velké procento místních referend totiž při všeobecném konsenzu nad jeho vyhlášením zejména dává občanům možnost sdělit svůj názor na řešení důležitého problému či situace (rozšíření průmyslové zóny, souhlas s výstavbou větrné elektrárny, zákaz provozu skládky apod.). Opačným případem je referendum vzniklé na základě iniciativy přípravného výboru – tedy mimo zastupitelstvo obce. Za vznikem tohoto typu referenda často stojí velké spory uvnitř místní komunity, nesouhlas veřejnosti s jednáním zastupitelstva apod. Situace, které posléze vznikají, jsou často velmi smutnou vizitkou místní demokracie. Tomáš Chmela v této souvislosti připomenul ideální cíl, tedy omezit situace, kvůli kterým druhý typ místního referenda vzniká. A jak na to? Především posílit participaci veřejnosti, respektovat názory občanů, a to kontinuálně v průběhu celého volebního období. Dlužno však podotknout, že existují obce, resp. místní komunitiy, které trpí dlouhodobou názorovou nesourodostí. V těchto případech se cesta ke stabilizaci vztahů a smírnému konsenzu dá počítat na mnoho let…

Regionální stálá konference Ústeckého kraje