Sdružení místních samospráv ČR
Nábřeží 599, 760 01 Zlín - Prštné
IČO: 75130165
telefon: +420 577 688 103
email: info@smscr.cz
Pro nečleny / vstup do SMS ČRKalendář
<   ZÁŘÍ 2017   >
POÚTSTČTSONE
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 
Vystupování obce v pracovněprávních vztazích

15. 9. 2017

3. webinář metodicko-právní poradny pro obce

Stav místních komunikací obcí z prakticky všech krajů ČR

21. 9. 2017

Praha - tisková konference ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové s předsedou Sdružení místních samospráv Stanislavem Polčákem

Tisková konference

21. 9. 2017

TK ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové a předsedy Stanislava Polčáka

 

ekolamp

  •   novinky RSS   •   novinky mailem   •   mapa stránek   •   facebook   •  
facebook
Krátké zprávy
Konference PROPAMÁTKY

9. - 10. 11. 2017 Havlíčkův Brod

Informace o metodickém doporučení

18. 8. 2017 Tvorba obecně závazných vyhlášek (stanovení školských obvodů spádových mateřských a základních škol)

Stanovisko ODK 2017

15. 8. 2017 Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 34/15 ve věci obecně závazné vyhlášky města Litvínova č. 3/2013

Očkování proti infekčním nemocem

7. 8. 2017 Dopis MZD upozorňující na problémy vznikající zřizovatelům či organizacím, působícím v oblasti volného času

Podpora vzdělávání volených zástupců obcí I. typu

Představení projektu

12 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 / 10 / 11 / 12 / 13 / 14 / 15 / 16 / 17 / 18 / 19 / 20 / 21 / > / >> /

Anketa
O které z následujících kategorií kurzů máte zájem?:





aktuality >

Legislativní novinky: registr smluv, GDPR a střet zájmů

V současnosti zaznamenáváme řadu opakujících se dotazů k legislativním novinkám. Připravili jsme proto informaci o nejdůležitějších tématech, která trápí obce v posledních dnech.

Novela zákona o registru smluv

Uběhl rok od nabytí účinnosti zákona o registru smluv, který 1. červencem vstoupil do tzv. ostrého režimu – aktivací sankčních mechanismů za nesprávné nebo absentující uveřejnění povinně zveřejňovaných smluv. Od 1. července tedy platí, že nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna prostřednictvím registru smluv ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, smlouva je zrušena od počátku. To neplatí, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6 zákona a provede se oprava takového zveřejnění. Roční zkušenost ukázala, že zákon skutečně alespoň částečně uspěl v naplnění svého smyslu účelu, a tím je ztransparentnění nakládání s veřejnými prostředky a veřejným majetkem, a to i přes nedávné další okleštění okruhu tzv. povinně zveřejňovaných smluv. Za rok se stihla vytvořit i první občanská iniciativa, která systematicky kontroluje zveřejněné smlouvy a upozorňuje na ty kontroverzní (https://www.hlidacsmluv.cz). Registr smluv tak aktivoval občanskou společnost, aby i ta přispívala ke kontrole veřejné správy.

Po dlouhé parlamentní diskusi byla přijata novela zákona o registru a 2. srpna novelu podepsal prezident. Státním a národním podnikům a právnickým osobám, ve kterých má stát nebo ÚSC většinovou majetkovou účast se udělila výjimka z povinnosti zveřejňování. Výjimka se ale týká pouze takových smluv, které byly uzavřeny v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání uvedené právnické osoby. Novela výslovně uvádí, že to neplatí, pokud byla smlouva uzavřena s právnickou osobou, která nebyla založena za účelem uspokojování potřeb majících průmyslovou nebo obchodní povahu. Pojem obchodního styku nicméně není definován a ukáže pouze aplikační praxe a soudy, jak se s daným termínem bude pracovat. Další výjimky se udělili České televizi a Českému rozhlasu a veřejným vysokým školám a výzkumným institucím v oblasti výzkumu vývoje a inovací. Rovněž kolektivní smlouvy a smlouvy chráněné bankovním tajemstvím, které se netýkají používání veřejných prostředků, se uveřejňovat nově nemusí.

 

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů

Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) vstoupí v účinnost již v květnu příštího roku.

Dle ustanovení čl. 37 Obecného nařízení správce a zpracovatel jmenují pověřence pro ochranu osobních údajů v případě, kdy zpracování provádí orgán veřejné moci či veřejný subjekt. Úkolem pověřence je především poskytování informací a poradenství správci či zpracovateli, včetně zaměstnancům, kteří se na zpracování podílejí. Pověřenec dále monitoruje soulad zpracování s Obecným nařízením a dalšími předpisy. Pověřenec poskytuje na vyžádání poradenství, pokud jde o posouzení vlivu na ochranu osobních údajů.

Obecné nařízení nestanovuje přesné požadavky na osobu (kvalifikaci) pověřence. Pověřenec nemusí mít akademický titul, ale musí to být osoba disponující profesními kvalitami a odbornou znalostí práva (Obecného nařízení) a praxe v oblasti ochrany osobních údajů. Správci se může zvolit pověřence s právním nebo technickým vzděláním. Není nutné, aby byl pověřenec absolventem specializovaného studijního programu. Obecné nařízení rovněž nestanovuje certifikaci pověřence jako předpoklad výkonu funkce pověřence. Správce může jako pověřence vybrat i necertifikovanou osobu, která disponuje dostatečným právním povědomím o ochraně osobních údajů a Obecném nařízení. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může být pracovníkem správce či zpracovatele, nebo může úkoly plnit na základě smlouvy o poskytování služeb. Podstatné je, aby pověřenec zvládl úkoly, které mu stanoví čl. 39 Obecného nařízení.

Obecné nařízení nikterak nestanoví požadavky na platovou třídu, popř. výši odměny za poskytované služby. Výše odměny je předmětem volného ujednání mezi správcem/zpracovatelem a pověřencem. 

Obecné nařízení počítá i se sankčními mechanismy v případě nedodržení právních povinností. Správní pokuty za porušení povinností dle Obecného nařízení se ukládají podle okolností každého jednotlivého případu, a to kromě či namísto opatření uvedených v čl. 58 odst. 2 písm. a) až h) a j) Obecného nařízení. Nikoli za každé porušení Obecného nařízení musí být udělena pokuta, ale správce může být například nejprve upozorněn na porušování, nebo může být správci, uděleno napomenutí nebo mu může být nařízeno, aby vyhověl žádosti subjektu údajů nebo uvedl zpracování do souladu s Obecným nařízením.

Výše pokut je rozdělena do dvou skupin dle porušení, jakého se správce dopustil. Pokutu lze udělit buď do výše 10 000 000 EUR nebo do výše 20 000 000 EUR. Do nižší sazby spadá např. porušení ustanovení týkajících se záznamů o činnostech zpracování či posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, zatímco do vyšší sazby jsou například zahrnuta porušení povinností upravujících zásady a zákonnost zpracování, podmínky souhlasu se zpracováním osobních údajů, podmínky zpracování zvláštních kategorií osobních údajů a práva subjektu údajů. Polehčující a přitěžující okolnosti jsou vyjmenovány v čl. 83 odst. 2 písm. a) až k) Obecného nařízení.

 

Zákon o střetu zájmů

Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů byl v nedávné době novelizován zákonem č. 14/2017 Sb. Zákon zavedl několik zásadních změn do dosavadního fungování oznámení dle zákona, např. centrální evidenční orgán, centrální elektronický registr či tzv. podpůrné orgány. S touto institucionální změnou přibývají i nové povinnosti související s prvotním vložením požadovaných údajů do centrálního registru. Ty jsou řešeny zejména přechodnými ustanoveními zákona. Rovněž se veřejným funkcionářům přidala povinnost podat oznámení již při zahájení výkonu funkce, a to do 30 dnů ode dne, kdy příslušný podpůrný orgán zapíše údaje o veřejném funkcionáři do centrálního registru oznámení.

Zákon rozlišuje několik druhů oznámení: o činnostech, o majetku, o příjmech, darech a závazcích. Dle ustanovení § 9 odst. 2 zákona v novelizovaném znění oznámení o činnostech je veřejný funkcionář povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, a to po celou dobu výkonu funkce. Dle ustanovení § 10 odst. 2 oznámení o majetku je veřejný funkcionář povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Dle ustanovení § 11 odst. 2 oznámení o příjmech, darech a závazcích je veřejný funkcionář povinen učinit nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku. Oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 podává veřejný funkcionář evidenčnímu orgánu (§ 14 odst. 1).

Dle přechodného ustanovení č. 3. zákona v novelizovaném znění každý veřejný funkcionář, s výjimkou veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) a b) (tj. poslanec Poslanecké sněmovny a senátor Senátu), je povinen ve lhůtě od 1. října 2017 do 30. listopadu 2017 učinit oznámení podle § 9, § 10 odst. 2 a § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 159/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona, a to podle stavu ke dni nabytí účinnosti zákona a hodnoty majetku ke dni podání oznámení.

Dle přechodného ustanovení č. 4. zákona v novelizovaném znění veřejný funkcionář, který učinil oznámení podle § 9, § 10 odst. 2 a § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 159/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona, ve lhůtě dle přechodného ustanovení č. 3, podá ve lhůtě do 30. června 2018 pouze oznámení podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 159/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Znamená to, že se oznámení musí učinit znovu ve lhůtě od 1. října 2017 do 30. listopadu 2017, ale v dalším roku se učiní pouze oznámení o příjmech darech a závazcích.