Sdružení místních samospráv ČR
Nábřeží 599, 760 01 Zlín - Prštné
IČO: 75130165
telefon: +420 577 688 103
email: info@smscr.cz

AGIS

Pro nečleny / vstup do SMS ČRKalendář
<   PROSINEC 2018   >
POÚTSTČTSONE
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      
Jednání Rady SMS ČR

6. 12. 2018

Brno

Jednání krajského předsednictva SMS ČR Jihomoravského kraje

10. 12. 2018

MAS LVA, Lidická 3116/134, 690 03 Břeclav

Základní kurz "Správa obce od A do Z"

13. 12. 2018

13. - 14. 12. 2018 Středočeský kraj

Základní kurz "Správa obce od A do Z"

18. 12. 2018

Středočeský kraj

 

ekolamp

OK GROUP

Ministerstvo pro místní rozvoj

ČEZ - generální partner projektu AGIS
generální partner projektu AGIS


  •   novinky RSS   •   novinky mailem   •   mapa stránek   •   facebook   •  
facebook
Krátké zprávy
Podpora programu Housing First (Bydlení především)

Kontaktní centrum projektu Podpora sociálního bydlení MPSV vyhlásilo výzvu č. 8

Zastupitel v kurzu

3. 12. 2018 Druhý ročník vzdělávacího programu

Startuje již 21. ročník soutěže Zlatý erb

19. 11. 2018

Konference "Lepší škola v každém místě"

22. 11. 2018 Praha

Řízení rizik spojených s hospodařením obce

23. 10. 2018 Příručka pro starosty a starostky

12 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 / 10 / 11 / 12 / 13 / 14 / 15 / 16 / 17 / 18 / 19 / 20 / 21 / 22 / 23 / 24 / 25 / 26 / 27 / 28 / > / >> /

Anketa
Zaujala Vás solidární veřejná sbírka pro obec Prameny?





smscr.cz » aktuality

SMS ČR řeší, jak zabránit uzavírání lékáren v obcích

15. 2. 2018 – V současné době čelí některé menší obce nedostatku lékáren, které jsou v ČR vedle praktického lékaře či specializovaných ambulantních zařízení jedním ze zástupců primární péče. SMS ČR hledá řešení.

V případě lékáren se jedná často o prvotní kontakt občana se zdravotní péčí jako takovou. A právě takto významnému článku v řetězci poskytování zdravotních služeb hrozí na mnoha obcích zánik. Některé zdroje hovoří o 600 lékárnách, jež se aktuálně potýkají s možným uzavřením.

SMS ČR situaci dlouhodobě monitoruje a důvodem tohoto alarmujícího stavu je především výše nákladů na provoz lékáren v porovnání s možnými výdělky. Rok od roku lékárnám stoupají náklady na provoz v podobě vyšší administrativní zátěže, kterou stát lékárnám ukládá (EET, e-recepty, kontrolní hlášení) a zároveň je lékárenství segment, u kterého dochází k dlouhodobému poklesu příjmů ze zdravotního pojištění. Ačkoliv vyhláška zohledňuje novou administrativní zátěž u lékařů, kterým přiznala kompenzaci ve výši 170 milionů korun, na farmaceuty se v tomto ohledu nebere zřetel. Navíc také nedošlo k plné kompenzaci zrušených regulačních poplatků. Mzdové ohodnocení farmaceutů dosahuje v nynější době asi 2/3 výše mzdy ostatních lékařských povolání (lékař, dentista). V sektoru nelůžkové péče vzrostly celkové průměrné mzdy za všechny kategorie pracovníků v roce 2015 oproti roku 2010 o 27 % tzn. o 5084 Kč, u farmaceutů došlo ve stejném období k poklesu mzdy z 32 847 Kč na 30 305 Kč tedy k poklesu o 7 %.

Léková turistika aneb kde seženu svůj lék za nejlepší cenu?

Tuto otázku si pokládá řada občanů, kteří se rozhodnou za „výhodným“ lékem vycestovat, často i do vzdálenějšího města. Rozdílná cena za totožné léky je totiž dána nejednotnou výší doplatku za léky, hrazené pojišťovnami. Právě koncoví uživatelé, tedy pacienti, jsou nejvíce dotčeni systémem tvorby koncové ceny léčiv ze strany distributora a lékárny. Zde je však nutné uvést, že právě menší lékárny jsou z tohoto pohledu velmi obchodně znevýhodněné oproti větším řetězcům a nemocnicím díky systému zadních marží a obratových bonusů, laicky řečeno na základě slev na dodávkách léků pro větší lékárny. Kvůli menšímu objemu objednávaných léků a vzdálenější lokalitě může v lékárnách na malých městech rovněž docházet k absenci dodávek některých léku či jejich časové prodlevě. Tato skutečnost je naštěstí alespoň částečně ošetřena novelou zákona o léčivech z r. 2017, kdy vznikla povinnost dodat lék, který je na skladě nejpozději do 2 dnů.

Určitým řešením, které navrhuje mj. také Česká lékárnická komora, by bylo zavedení jednotné výše doplatků za léky, které jsou hrazené ze zdravotního pojištění. Pacient by tak přesně věděl, jakou částku za lék doplácí a tato částka by byla ve všech výdejních místech léků stejná. Problematika tvorby cen léků je však mnohem komplexnější a složitější. Na jedné straně zde figuruje stát jako garant v oblasti zdravotní cenové politiky a zajištění zdraví obyvatel, na straně druhé jsou jednotlivé lékárny a jejich fungování za příznivějších ekonomických podmínek.   

Jak se stanovuje cena léku pro koncového zákazníka?

Na stanovení ceny léků se podílí stát, výrobce léku, distributor, a nakonec samotná lékárna.

Stát rozděluje léky do tří cenových hladin podle kterých SÚKL určuje každý měsíc výše doplatku za lék. Rovněž rozhoduje o maximální možné ceně původce, tedy o maximální ceně, za kterou může výrobce nebo dovozce svůj léčivý přípravek v ČR prodat distributorům a určuje i tzv. přirážku, což je maximální možná výše marže, kterou si mohou lékárna a distributor přidat k ceně původce. Přirážku stanovuje Ministerstvo zdravotnictví cenovým věstníkem. Stát má tak zcela klíčový podíl na tvorbě cenové politiky léků v České republice. Distributor a lékárna se podílí na výsledné marži přibližně z 18 %. Se stoupající cenou léku podíl výrobce (a DPH) stoupá, zatímco podíl lékárny a distributora klesá.  

V reakci na všechny výše uvedené skutečnosti interpelovala v této záležitosti poslankyně Věra Kovářová, členka předsednictva SMS ČR, ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. V interpelaci uvedla všechny klíčové problémy, kterým musí v současnosti čelit lékárny na obcích a pokoušela se tak o navázání případné spolupráce Ministerstva zdravotnictví se zástupci obcí. SMS ČR se tak bude i nadále touto problematikou aktivně zabývat a pokusí se, na základě případné užší spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví, vyjednat pro obce takové podmínky, které by umožnily občanům plnohodnotně využívat primární zdravotní péči i v odlehlejších obcích. V této záležitosti uvítáme jakékoliv podněty, a to zejména na email dolakova@smscr.cz.