Sdružení místních samospráv ČR, z.s.
Nábřeží 599, 760 01 Zlín - Prštné
IČO: 75130165
telefon: +420 577 688 103
email: info@smscr.cz

Předpokládané daňové výnosy obce pro rok 2021

Autorská práva jednoduše

Webináře

Nabídka volných pracovních pozic

Obec 2030

Souhrnné informace ke koronaviru

Poradna v nouzovém stavu

AGIS

Pro nečleny / vstup do SMS ČRKalendář
<   DUBEN 2021   >
POÚTSTČTSONE
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  
Životní prostředí regionů

12. 4. 2021

Seminář pořádaný Ing. Milanem Pourem, poslancem Parlamentu ČR

Webinář SMS ČR

13. 4. 2021

Co s výměty? Jak zapojit místní podnikatele do hospodařství obce?

Setkání krajského předsednictva Plz. kraje s hejtmankou

15. 4. 2021

Krajský úřad Plzeňského kraje

Webinář SMS ČR

28. 4. 2021

Stošestka srozumitelně - úskalí aplikace Infozákona v prostředí menších obcí

 

Škoda auto
Exkluzivní partner mobility

ekolamp

Ministerstvo pro místní rozvoj

ČEZ - generální partner projektu AGIS
generální partner projektu AGIS


  •   novinky RSS   •   novinky mailem   •   mapa stránek   •   facebook   •  
facebook
Krátké zprávy
Aktuální otázky zavádění vysokorychlostního internetu

Webinář Českého telekomunikačního úřadu ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Broadband Competence Office ČR

Inovační management ve veřejné správě

Webinář MPO

Zrušení konání 4. ročníku soutěže Přeměna odpadů na zdroje

Inovační management ve veřejné správě

Webinář Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu

Efektivní a moderní komunikace obcí Sdružení místních samospráv ČR

12 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 / 10 / 11 / 12 / 13 / 14 / 15 / 16 / 17 / 18 / 19 / 20 / 21 / 22 / 23 / 24 / 25 / 26 / 27 / 28 / 29 / 30 / 31 / 32 / 33 / 34 / 35 / 36 / 37 / 38 / 39 / 40 / > / >> /

Anketa
Na Univerzitu starosty pro vás chystáme přednášku experta na kybernetickou bezpečnost Michala Merty. Hlasujte pro témata, která vás nejvíce zajímají.





smscr.cz » Aktuality

Trvalý pobyt, další dlouhodobě neřešený problém

30. 3. 2021 – Přestože se institut trvalého pobytu na první pohled jeví jako nepříliš problematická součást českého právního řádu, s trvalým pobytem nebo počtem občanů, pracují i některé zvláštní právní předpisy, díky čemuž může docházet k nelogickým dopadům.

 

Především finančním. Naposledy se tak stalo v případě uplatnění tzv. „recyklační slevy“, kdy svozové společnosti pracují pouze s počtem trvale hlášených osob, do kterého se nezapočítávají chataři a chalupáři, nicméně odpad je svážen z obce i od nich.

I proto jsme se tématu trvalého pobytu věnovali v březnovém čísle našeho zpravodaje SMSka – a vám, kdo SMSku neodebíráte, ho rádi přiblížíme i zde.

Co je vlastně místo trvalého pobytu?

Česká právní úprava institutu místa trvalého pobytu je postavena na formálním pojetí, kdy se podle § 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel místem trvalého pobytu rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v základním registru obyvatel. Zákon pouze deklarativně bez dalších právních důsledků uvádí, že občan si adresu trvalého pobytu zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Fakt, že má daný člověk místo trvalého pobytu v obci, tedy v praxi vůbec nemusí znamenat, že má k této obci jakýkoliv vztah.

Trvalý pobyt máme jen jeden

Každý občan může mít pouze jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Ve zvláštních případech stanovených zákonem může být místem trvalého pobytu také sídlo tzv. ohlašovny nebo zvláštní matriky – v takových případech bývá mnohdy absence vztahu dané osoby k obci zcela zřejmá.

Trvalý pobyt nedává přihlášenému žádná práva k objektu

Důležitou skutečností je, že podle § 10 odst. 2 zákona o evidenci obyvatel z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu trvalého bydliště ani k jeho vlastníkovi. Trvalý pobyt tedy nezakládá právo v daném objektu bydlet ani ho jakkoliv užívat.

A co místo bydliště?

Jinou kategorií než místo trvalého pobytu je místo bydliště. Tento termín zavádí § 80 nového občanského zákoníku, který stanoví, že člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale. Nemá-li člověk bydliště, považuje se za něj místo, kde žije. Na bydliště je podle § 471 nového občanského zákoníku například navázána místní příslušnost pro výkon agendy veřejného opatrovnictví.

Trocha historie – domovské právo – nechceme se k němu vrátit?

V 19. století, kdy byly Čechy a Morava součástí Rakouska-Uherska, fungovalo v tomto státním útvaru tzv. domovské právo. Šlo o právní poměr mezi fyzickou osobou a obcí, jehož obsahem byl nárok na nerušený pobyt v obci (osoba tedy nemohla být ze své domovské obce vyhoštěna) a na sociální zabezpečení v podobě tehdejšího chudinského zaopatření. Ani domovské právo však nebylo podmíněno reálným fyzickým pobytem v obci.

Každý občan musel mít domovské právo k právě jedné obci

Institut domovského práva převzala do svého právního řádu také v r. 1918 nově vzniklá Československá republika. Domovské právo mohli nabývat pouze státní občané. Ani domovské právo však nebylo podmíněno reálným fyzickým pobytem v obci, zároveň však platilo, že každý občan musel mít domovské právo k právě jedné obci.

Spory o domovské právo řešily okresní úřady

Standardně člověk nabýval domovské právo narozením, ženy mohly nabýt domovské právo také sňatkem. Dalším možností byla naturalizace, např. při usazení se v místě jako řádném bydlišti nebo nastoupením veřejné funkce v obci. Obec mohla také kohokoliv sama výslovně přijmout do domovského práva. Spory o domovské právo řešily okresní úřady.

I vzhledem k nároku na chudinské zaopatření od obce v případě sociálních problémů bylo domovské právo zejména ve venkovských oblastech chápáno jako poměrně silné nejen právně-formální, ale především materiální pouto občana k obci.

Domovské právo se zrušilo po „Vítězném únoru“

Domovské právo bylo zrušeno až po tzv. Vítězném únoru zákonem č. 174/1948 Sb., o zrušení domovského práva, publikovaným dne 30. června 1948. V nově nastoleném režimu došlo obecně k zániku autonomie obcí, jejichž funkce plně převzal stát a jemu podřízené správní orgány – místní národní výbory.

Problémy s místem trvalého pobytu

Jak už bylo uvedeno, místo trvalého pobytu určité osoby může být pouze formální a v takovém případě neznamená žádný vztah osoby k obci, kde se místo trvalého pobytu nachází. Potíže mohou nastat ve chvíli, kdy jiné zákony takový vztah předpokládají a s místem trvalého pobytu podle tohoto předpokladu pracují.

Jedním z takových zákonů je samotný zákon o obcích, který v § 16 stanoví, že občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Na základě zákona o obcích mají občané obce vedle jiných práv politického charakteru také právo volit a být voleni do zastupitelstva obce, o kterém bude ještě řeč.

Kritérium trvalého pobytu vs. RUD

Nejznámějším příkladem problematických důsledků využití kritéria trvalého pobytu je zákon o rozpočtovém určení daní. Počet obyvatel obce je zde naprosto dominantním faktorem pro výpočet podílu obce na sdílených daních. Údaj sice vychází z bilance obyvatel Českého statistického úřadu odvozené od posledního sčítání lidu, které pracuje s kategorií „místa obvyklého pobytu“, tj. místa, kde osoba obvykle tráví období svého každodenního odpočinku, bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod., a kde je členem konkrétní domácnosti.

Mezi sčítáními jsou však počty obyvatel upravovány o počty narozených a zemřelých osob dle hlášení matričních úřadů a také o počty přistěhovaných a vystěhovaných osob dle údajů z Ministerstva vnitra ČR, které pracují s údajem trvalého pobytu. Náklady na budování a údržbu veřejné infrastruktury apod. však obcím logicky způsobují i reálně bydlící osoby nepřihlášené k trvalému pobytu.

Trvalý pobyt a nový zákon o odpadech. A co chataři a chalupáři?

Dalším velmi aktuálním případem je nový zákon o odpadech. Ten pracuje s počtem občanů přihlášených k trvalému pobytu v obci ve své příloze č. 12, která stanoví limit pro uplatnění slevy na poplatku za uložení poplatku na skládku, a to v množství odpadu na obyvatele. Zákon tak vůbec nezohledňuje fakt, že v obci mohou produkovat (a v praxi často produkují) zcela legálně komunální odpad i osoby, které zde trvalý pobyt nemají. Zejména u obcí s vysokým počtem rekreačních objektů v katastru může mít tato legislativní nedokonalost výrazné finanční důsledky.

Odpad produkují i lidé nepřihlášení k trvalému pobytu

Podobně nedokonalá je úprava místního poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, který platí každá fyzická osoba přihlášená v obci nebo vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, v níž není přihlášena žádná fyzická osoba a která se přitom nachází na území obce.

Právní úprava nepočítá s tím, že v nemovité věci může mít faktické bydliště po celý rok hned několik lidí a produkovat zde komunální odpad, ačkoliv zde není ani jeden z nich přihlášen. I v takovém případě pak platí vlastník za nemovitost poplatek ve výši za jednu fyzickou osobu. Tento problém však může obec vyřešit zavedením konkurenčního poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, jehož základem je reálné množství odloženého odpadu nebo kapacita odkládacích nádob.

Problém při volbách do zastupitelstva – účelové přihlašování

Další problematické aspekty může přinést formální charakter místa trvalého pobytu ve volbách do zastupitelstev obcí. V nedávné historii se zejména v menších obcích, kde i menší množství voličských hlasů může výrazně ovlivnit výsledek voleb, objevilo hned několik případů podezření na účelové přihlašování většího množství osob k trvalému pobytu v obci těsně před volbami do obecních zastupitelstev. Tyto osoby většinou neměly k obci naprosto žádný vztah, zato však měly blízko k některému z kandidátů či volební straně.

Ústavní soud ČR ve svých rozhodnutích několikrát konstatoval, že účelově přihlášení lidé nejsou z materiálního hlediska občany obce a jejich chování je protiprávním zneužitím volebního práva. V nálezu Pl. ÚS 6/11, který byl vydán už v květnu 2011 a týkal se podezření na účelové přihlašování osob v členské obci SMS ČR Karlova Studánka před volbami v roce 2010, dokonce apeloval na zákonodárce, aby uvážil, zda podmínky aktivního volebního práva do zastupitelstev obcí neupřesnit, resp. nezměnit tak, aby bylo znemožněno nebo alespoň podstatně znesnadněno zneužití stávajícího benevolentně nastaveného kritéria trvalého pobytu. Zákonodárce však ani během deseti let tento apel nevyslyšel a problém nijak nevyřešil.

SMS ČR zabojuje o potřebné změny!

Legislativní tým SMS ČR si uvědomuje, že výše uvedený výčet není zdaleka kompletní a menších či větších problémů spojených s formálním charakterem kritéria místa trvalého pobytu vzniká více. Při jednáních s příslušnými orgány státní správy či zákonodárci se budeme snažit o potřebné změny, aktuálně např. o vyřešení chyb v zákoně o odpadech.

V případě jakýchkoliv dotazů týkajících se nejen problematiky trvalého pobytu se neváhejte obrátit na naší právní poradnu, která funguje na e-mailové adrese poradna@smscr.cz!

Dominik Hrubý

Autor je legislativní analytik SMS ČR