Sdružení místních samospráv ČR
Nábřeží 599, 760 01 Zlín - Prštné
IČO: 75130165
telefon: +420 577 688 103
email: info@smscr.cz

AGIS

Pro nečleny / vstup do SMS ČRKalendář
<   PROSINEC 2018   >
POÚTSTČTSONE
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      
Jednání Rady SMS ČR

6. 12. 2018

Brno

Jednání krajského předsednictva SMS ČR Jihomoravského kraje

10. 12. 2018

MAS LVA, Lidická 3116/134, 690 03 Břeclav

Základní kurz "Správa obce od A do Z"

13. 12. 2018

13. - 14. 12. 2018 Středočeský kraj

Základní kurz "Správa obce od A do Z"

18. 12. 2018

Středočeský kraj

 

ekolamp

OK GROUP

Ministerstvo pro místní rozvoj

ČEZ - generální partner projektu AGIS
generální partner projektu AGIS


  •   novinky RSS   •   novinky mailem   •   mapa stránek   •   facebook   •  
facebook
Krátké zprávy
Podpora programu Housing First (Bydlení především)

Kontaktní centrum projektu Podpora sociálního bydlení MPSV vyhlásilo výzvu č. 8

Zastupitel v kurzu

3. 12. 2018 Druhý ročník vzdělávacího programu

Startuje již 21. ročník soutěže Zlatý erb

19. 11. 2018

Konference "Lepší škola v každém místě"

22. 11. 2018 Praha

Řízení rizik spojených s hospodařením obce

23. 10. 2018 Příručka pro starosty a starostky

12 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 / 10 / 11 / 12 / 13 / 14 / 15 / 16 / 17 / 18 / 19 / 20 / 21 / 22 / 23 / 24 / 25 / 26 / 27 / 28 / > / >> /

Anketa
Zaujala Vás solidární veřejná sbírka pro obec Prameny?





smscr.cz » aktuality

Co přinese Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020?

30. 3. 2013 – Venkov, obce i města čeká nový strategický rámec. Jaké jsou výtky SMS ČR?

Potřebu odvážné rozvojové vize našeho státu, která by přesahovala čtyřleté funkční období vlády, není patrně nutné nijak zdůrazňovat. Nastartování hospodářského růstu založeného na znalostní ekonomice a komplexním rozvoji území je cílem každé politické reprezentace. Mnohem obtížnějším úkolem však je nalézt cestu, jak při omezených finančních kapacitách tohoto cíle dosáhnout.

Sedmiletý rozpočtový cyklus daný programovacím obdobím EU je základem také pro klíčový strategický dokument ČR, který předkládá soubor opatření a nástrojů, jejichž prostřednictvím se má výše uvedených cílů dosahovat. Strategie regionálního rozvoje 2014 – 2020 je orientována na čtveřici hlavních cílů – ve kterých se prolínají nejrůznější průřezové priority a cíle. Konkrétně jde o Regionální konkurenceschopnost (které se má dosahovat zejména v metropolitních a rozvojových oblastech), Územní soudržnost (podpora všech typů území ČR), Environmentální udržitelnost a cíl Veřejná správa a spolupráce.

Strategie prošla poměrně dlouhým vývojem a v polovině měsíce března bylo ukončeno její meziresortní připomínkové řízení. Následující hodnocení vychází z připomínek Sdružení místních samospráv, kterých nakonec bylo celých 31.

Základní výtkou, která však zasahuje do celé struktury Strategie je opětovný důraz na potřebu podpory rozvojových a metropolitních oblastí a značně široké spektrum priorit bez jasného důrazu na určitý rozvojový cíl, kterému by byla věnována zvýšená podpora tak, aby byl výsledek skutečně patrný. Strategie si například sice všímá, že region Prahy je osmým nejvyspělejším v rámci EU, ale již vůbec neuvádí mezi příčinami dlouholeté nadměrné rozpočtové zvýhodnění hlavního města na úkor venkovských oblastí. Namísto požadavku efektivnějšího nakládání s veřejnými zdroji ve vyspělých rozvojových regionech tak spíše i zde identifikuje nové hrozby a problémy, které požaduje saturovat ze strukturálních fondů.

Již nyní je patrné, že prostředků na plošné pokrytí všech typů příjemců napříč různými typy území nebude dostatek. Sdružení místních samospráv v této souvislosti prosazuje disparitní pojetí územního rozvoje. Zjednodušeně jde o to, že v duchu evropské politiky soudržnosti, prosazujeme přednostní podporu slabých regionů a typů sídel – zejména venkovských obcí a menších měst. Téměř napříč republikou totiž bojují s kumulovanými problémy, k nimž patří slabá ekonomická výkonnost, vyšší míra nezaměstnanosti, nedostatečná místní infrastruktura, špatná dopravní dostupnost a vyšší míra chudoby včetně sociálního vyloučení. Právě proto je potřeba úsilí soustředit tímto směrem, směrem do venkovských oblastí.

Zaměřme se nyní na jednotlivé části Strategie a zejména některé sporné body. Co se týče dopravní obslužnosti, původní text Strategie navrhoval rušení vybraných tzv. neefektivních železničních tratí. Dle stanoviska SMS ČR je však nutné naopak zkvalitňovat tuto páteřní síť celotýdenní dopravní obslužnosti území, a to i v terminálních, prozatím málo rentabilních úsecích železniční sítě. Další body připomínek akcentují potřebu stabilní a předvídatelné státní politiky rozvoje regionální školství, která by obcím dávala dostatečné možnosti k výkonu zřizovatelských povinností v oblasti venkovského školství. Nadále požadujeme také strategické a metodické vedení v oblasti plánování výstavby ČOV a akcent na alternativní formy čištění odpadních vod, které stále nejsou napříč územím příliš časté. S problematikou odpadového hospodářství souvisí i požadavek Strategie na uvedení nových spalovacích zařízení do provozu. V této souvislosti je potřeba podotknout, že takto jednoznačná podpora určité technologie likvidace odpadu není v souladu s evropskými trendy a navíc není podložena důslednou analýzou efektivity výstavby těchto nákladných provozů. SMS ČR proto požaduje jen důrazné respektování hierarchie priorit nakládání s odpady v duchu prevence vzniku odpadu, materiálového využití odpadu a až na pomyslném posledním místě energetické využití odpadu, kam spalování může náležet. Strategie také nedostatečně pojmenovává nejzávažnější problémy udržitelného rozvoje venkova. Z připomínek SMS ČR vyplývá požadavek na dostatečné vnímání problému odlivu nebo snižování dostupnosti veřejných služeb z venkovských oblastí. Nejsou to jen mizející poštovní provozovny, ale i např. nedostatečné pokrytí venkovského prostoru signálem mobilních operátorů či hrozba nedostatku praktických lékařů a stomatologů v odlehlých regionech.

Jedním z nejdůležitějších požadavků SMS ČR vůči předkladatelům Strategie je co možná nejširší zapojení role místních akčních skupin (MAS) do budoucího územního rozvoje. Netřeba opětovně vyjmenovávat klady metody LEADER, přesto je zřejmé, že by bylo zcela fatální omezit působnost MASek jen na určité typy území nebo jen na úzké spektrum budoucích programů. MASkám musí být dána příležitost všude tam ve venkovském prostoru, kde se tyto aktivity za podmínky certifikace úspěšně rozvíjejí.

Výběr z jedenatřiceti připomínek SMS ČR ukazuje, že v dílčích ohledech nepanuje s předkladatelem Strategie soulad. V případě jejich zapracování však může Strategie fungovat jako poměrně zajímavé východisko územního rozvoje. Bohužel, je potřeba uvést i závěrečnou připomínku SMS ČR, která by měla ve státní politice regionálního rozvoje rezonovat možná daleko nejvíce. Závěrem proto citujme znění uplatněných připomínek: „Komplexní zkušenost napříč regiony nás vede k poznatku, že Strategie poměrně výrazně přehlíží demografické aspekty územního rozvoje a nenabízí návrhy řešení negativních populačních trendů, které lze již nyní sledovat. Je potřeba vést v patrnosti, že právě periferní a venkovské oblasti obecně, mohou již v nejbližší době očekávaný opětovný celostátní pokles porodnosti výrazně pocítit. Tato skutečnost může mít drtivý dopad na regionální školství a v delší časové perspektivě i na odlehlé venkovské oblasti obecně.“

Lze jen doufat, že výše nastíněná témata naleznou odezvu nejen v prostředí ústředních orgánů státní správy, ale i v zákonodárném sboru.

 

Mgr. Tomáš Chmela

tajemník SMS ČR