Sdružení místních samospráv ČR
Nábřeží 599, 760 01 Zlín - Prštné
IČO: 75130165
telefon: +420 577 688 103
email: info@smscr.cz

AGIS

Pro nečleny / vstup do SMS ČRKalendář
<   SRPEN 2019   >
POÚTSTČTSONE
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 
 

ekolamp

OK GROUP

Ministerstvo pro místní rozvoj

ČEZ - generální partner projektu AGIS
generální partner projektu AGIS


  •   novinky RSS   •   novinky mailem   •   mapa stránek   •   facebook   •  
facebook
Krátké zprávy
Jak se nám žije na venkově

Seminář v rámci doprovodného programu 46. ročníku výstavy Země živitelka 2019 v Českých Budějovicích

MPO vypsalo výzvu v rámci programu EFEKT

Výzva 15/2019 - Regionální energetické plánování a technická pomoc při přípravě a realizaci energeticky úsporných projektů

Úřad na cestě k rovnosti

Oznámení o vyhlášení soutěže

Konference Dostupné bydlení pro 21. století

21. a 22. června 2019 Fakulta architektury ČVUT

Cenné informace k ochraně osobních údajů

Úřad pro ochranu osobních údajů na svých stránkách zveřejnil sadu výukových a instruktážních materiálů k problematice ochrany osobních údajů, zejména v elektronickém prostředí.

12 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9 / 10 / 11 / 12 / 13 / 14 / 15 / 16 / 17 / 18 / 19 / 20 / 21 / 22 / 23 / 24 / 25 / 26 / 27 / 28 / 29 / 30 / 31 / > / >> /

Anketa
Zaujala Vás solidární veřejná sbírka pro obec Prameny?





smscr.cz » aktuality

Reflexe stavu současné veřejné správy v Návrhu Dohody o partnerství

17. 6. 2013 – Rámec budoucích eurofondů je schválen. Veřejná správa je předmětem kritiky

Vláda ČR na své pravidelné schůzi ve středu dne 12. června mimo jiné schválila návrh tzv. Dohody o partnerství, tedy základní dokument definující priority a cíle ČR pro nové plánovací období 2014 – 2020. SMS ČR v nedávno uzavřeném mezirezortním připomínkovém řízení uplatnilo celou řadu připomínek, které v prvé řadě mířily na maximální zohlednění potřeb obcí a venkova v nových operačních programech. Cílem je tedy maximalizovat podíl metody LEADER, podpořit venkov a zejména eliminovat ty návrhy investic, které by mohly opět selektivně intervenovat ve prospěch silných a rozvinutých regionů a dále posilovat ono pověstné rozevírání nůžek mezi regiony a typy žadatelů. SMS ČR nakonec uplatnilo celkem 43 připomínek. Je potřeba poznamenat, že daný dokument byl k připomínkování předložen v silně rozpracované verzi. Řada pasáží zůstala předkladatelem (MMR) nedoplněna a tudíž nebylo možné se k nim vyjadřovat.

Jednou z nejpozoruhodnějších částí Návrhu Dohody o partnerství s EK je popis současného stavu a výsledků dosavadních investic z evropských fondů v oblasti veřejné správy. Je velmi překvapující, s jakou otevřeností předkladatelé popisují současný stav veřejné správy. Klíčové problémy totiž bohužel přetrvávají, a to i po masivních investicích hrazených z ESF v současném programovacím období, která měla za cíl zvyšovat kapacitu, efektivitu a kompetentnost veřejné správy. Trojice hlavních výsledků, tedy projekty jako Czechpoint, Základní registry veřejné správy nebo datové schránky, zatím v obcích budí rozpačité reakce. Rozsah a podoba podpory dalších projektů s obdobnými cíli proto musí (chceme-li nastavit účinnější čerpání evropských fondů 2014+) doznat výraznějších změn.

Pro ilustraci hodnocení stávajícího programového období a prostředí veřejné správy obecně uveďme některé pasáže Návrhu Dohody: „…Nejvýraznější je špatná pozice ČR co do míry regulatorní zátěže a vymáhání práva, značná nevýhoda ČR se rovněž projevuje v míře korupce, slabého strategického a koncepčního řízení jak na národní, tak regionální úrovni. Dalšími slabými stránkami ČR jsou nedokončení potřebných reforem (např.: velká reforma veřejné správy z roku 1999), nedostatečné využití e-nástrojů při výkonu veřejné správy (i přes dílčí úspěchy v realizaci Czech POINTů, datových schránek, základních registrů veřejné správy či přípravy e-sbírky a e-legislativy), slabá důvěra v politiky a úředníky, neefektivní nakládání s veřejnými prostředky.

Systém veřejné správy je silně kritizován kvůli vysoké míře korupce, nízké efektivnosti jejího fungování, pomalé práci úřadů, nízké míře propojenosti institucí a elektronizace, nedostatečné propojenosti databází a registrů (prozatím fungují pouze základní registry veřejné správy), která pramení z úzkého resortismu a decentralizovaných veřejných zakázek, nepřiměřené administrativní zátěže, která je navíc ve vysoké míře přenášena na občany a podnikatele, obtížné vymahatelnosti práva, nedostatečné ochraně duševního vlastnictví, neefektivní legislativě, nekoncepčnímu rozhodování veřejné správy o území aj. …

Kvalita legislativy není průběžně vyhodnocována, i přes snahy o omezení administrativní zátěže (strategie Smart administration), tato zátěž stále neúměrně narůstá.

Fungující instituce veřejné správy musí být v prvé řadě založeny na kvalitních lidských zdrojích průběžně se dále vzdělávajících a adaptujících se na vyvíjející podmínky a potřeby, a jejich efektivním managementu (včetně vzdělávání). Nejde přitom jen o vzdělávání odborné, ale také nabývání a zdokonalování úřednické erudovanosti. Klíčovou je dále racionalizace procesů, odstranění duplicit a chápání činnosti veřejné správy jako služby veřejnosti (ve vztahu k exekutivě, legislativě i justici). …Další zásadní překážkou je informační nepropojenost jednotlivých stupňů v českém soudnictví. Justice by se tedy měla v programovém období 2014–2020 stát jednou z absolutních priorit.

Důležitým prvkem je i podpora rozvoje otevřeného vládnutí (open government), výrazně vyšší transparentnosti a otevřených dat pro aplikace ze strany neziskového sektoru i podnikatelské veřejnosti. Větší pozornost by měla být věnována i obecné edukaci veřejnosti v přístupu k veřejným institucím (včetně institucí EU) a k větší občanské angažovanosti a chuti aktivně se podílet na chodu společnosti…

Zvyšování výkonu veřejné správy nepatří mezi priority explicitně uváděné ve Strategii EU 2020. Smyslem argumentace české strany je označit efektivní veřejnou správu jako nástroj posilování mezinárodní konkurenceschopnosti našeho státu, což představuje hlavní důvod zařazení tohoto tematického cíle mezi ta opatření, která mají být podporována z budoucích operačních programů (uvažuje se zejména o Integrovaném regionálním operačním programu a OP Zaměstnanost). Přestože text Návrhu Dohody o partnerství je vysoce kritický, je zřejmé, že předkladatel tímto především zdůvodňuje potřebnost dalších investic. Podoba takovéto podpory však musí vzhledem k málo přesvědčivým výsledkům naznat rozsáhlých změn. V opačném případě by nebylo účelné veřejné zdroje tímto směrem dále vynakládat. Komplikace, které v této souvislosti za všechny ostatní ilustruje například stále chybějící služební zákon ukazují, že nás čeká velmi trnitá letní a podzimní cesta.

 

Tomáš Chmela