Veteráni na radnicích - rozhovor s nejdéle sloužícím starostou v Jihomoravském kraji

Nejdřív jsem chtěl dokázat, že to půjde i bez komunistů. Netušil jsem ale, že budu starostou tak dlouho.

Na Paměticích má Jaroslav Staněk nejraději, když se cokoliv podaří a lidé jsou spokojení.

Pro svou obec o 270 obyvatelích dýchá už 34 let, tehdy ho občané zvolili do čela radnice

vůbec poprvé. Dnes je nejdéle sloužícím starostou v Jihomoravském kraji. Svým mladším

kolegům by poradil, aby se obklopovali spolehlivými spolupracovníky a také aby nikdy

nelhali občanům a drželi se pravdy.

Pane starosto, jste pamětický rodák? A jaká je vaše původní profese?

Ano jsem pamětický rodák a původní profesí jsem technik v zemědělství. Od roku 1980 jsem

pracoval pro zemědělský podnik AGROSPOL, a. d., Knínice.

Práce starosty není žádná procházka růžovou zahradou. Co je vaší motivací, díky které jste

šel opakovaně do voleb?

V prvním volebním období jsem do toho šel, abych dokázal, že to půjde i bez komunistů. To

jsem ale ještě netušil, že tuto práci budu dělat tak dlouho. Mou hlavní motivací byla podpora

voličů v komunálních volbách a podpora rodiny a manželky. A pak také radost z dobře

vykonaného díla. Když dnes vidím, jak se obec rozvíjí a má spokojené občany, tak mě to baví.

V čem se práce starosty za těch 34 let nejvíce změnila?

Za 34 let se práce starosty změnila hlavně ve složitosti obsluhy samotného úřadu. Využití

počítačů se zvrhlo tak, že čím víc počítače práci zjednoduší, tím víc se vyplňuje různých

papírů a úspora času, který bychom mohli věnovat občanům a zvelebování obce, není.

Co vás zklamalo a za co jste naopak rád?

Co mě zklamalo, je otázka, kterou řeším dost často, ale u mě jde spíš o menší zklamání, která

se snažím řešit v rámci obce co nejdříve, protože heslo Neřešený problém stává se

problémem neřešitelným je ve funkci starosty velmi pravdivý. A za co jsem rád? Jsem rád za

to, že to u nás v Paměticích funguje.

Na co jste za dobu svého starostovaní nejvíc hrdý?

Nejsem hrdý ani pyšný (pýcha předchází pád) na cokoliv, co se mi v obci podařilo. Ale mám

radost z každé akce či investice, která je pro dobro občanů a kterou oni ocení třeba jen

několika pochvalnými slovy. Za 34 let, co vykonávám funkci starosty, bylo těch akcí a investic

hodně, ale nejvíc Paměticím prospělo zbudování přivaděče pitné vody. Investice do

bezpečnosti pro občany a děti mají podobu chodníků v průtahu obcí, pro kulturu a oddych

nám slouží nové sportovní hřiště s umělým povrchem, dětské hřiště s umělým povrchem a

nový rybník, který dělá radost dětem i občanům při různých příležitostech: při výlovu,

bruslení, děti mají akci „ulov si svého kapříka“, pro starší je to klidná oáza v pěkné přírodě.  

Co bylo naopak největší výzvou, které jste jako starosta musel čelit?

Jako starosta jsem musel čelit, a vlastně čelím dodnes, zápornému stanovisku Povodí Moravy

při podání žádosti o dotaci na čistírnu odpadních vod, ke které se v územním rozhodnutí

vyjádřili kladně, během stavebního povolení také kladně, ale při žádosti o dotaci už záporně,

což jsem bral jako podraz a zničení investice. Tehdy na ni byl rozpočet 12 milionů korun a

myslím, že dnes už by nestačilo ani 20 milionů. 

Jak vám to zdůvodnili? Bránili jste se proti takové podpásovce? A jaká je situace dnes?

Zdůvodnili mi to na schůzce na Povodí Moravy v Brně tak, že naše čistička neodbourá čpavek

a neodpovídá moderním požadavkům. Možná jsem se měl bránit, ale vyjádření odborníků

jsem bral jako rozhodující. Dnes je situace taková, že všechny nové stavby rodinných domů

musí mít domácí ČOV a zřizují si je i někteří vlastníci starších rodinných domů. Pochybuji, že

tyto domácí ČOV odbourají čpavek.

Kolikrát jste si jako starosta řekl, že toho bylo dost? Že je načase věnovat se něčemu

jinému? A co byste v tomto směru poradil méně zkušeným kolegům?

Že toho bylo dost, jsem mockrát neřekl, ale některé vize či plány jsem musel změnit a šlo se

dál. Malá obec je naprosto odkázaná na dotace, a pokud není vyhlášen titul, který právě

potřebujete, musíte přesvědčit zastupitele, že se bude budovat něco jiného, kde dotace

vyhlášeny jsou. Také se mi stalo, že jsme budovali dětské hřiště a potřebovali jsme

zainvestovat do vodovodu. Kolegům starostům, nechci říkat méně zkušeným, bych poradil,

aby si kolem sebe vytvořili dobrý a spolehlivý kolektiv spolupracovníků, aby nikdy nelhali

občanům a drželi se pravdy.

Jakým projektem Pamětice aktuálně žijí a co plánujete v nejbližší době?

Pamětice nyní žijí projektem na rekonstrukci hlavního řadu vodovodu z důvodu jeho malého

průtoku, který již pro navyšující se počet obyvatel nestačí. Tady se nemůžeme dívat na

dotace, musíme to udělat, protože voda je priorita č. 1. Zažili jsme v Paměticích cca 25 let

nedostatek vody, to už zažít nechci. Dále máme připravený projekt na dobudování chodníků

a zálivu autobusové zastávky. Chystáme projekty na stavbu místních komunikací k novým

rodinným domkům s kanalizací, veřejným osvětlením a vodovodním řadem. Máme

vyhotovený projekt na ozelenění intravilánu obce a čekáme na realizaci s přispěním dotací.

Máme připravenu rekonstrukci rybníčku Březí, ale letos dotace nevyšly. Nechali jsme

vypracovat studii na rekonstrukci kulturního domu a následně budeme řešit projekty a

vlastní realizaci, ale tuto akci pouze s pomocí dotací.

Budete kandidovat i v příštím volebním období?

Pokud mi to zdraví dovolí, kandidovat v příštím volebním období budu. Ale jestli budu

starosta, to záleží na počtu hlasů, které mi občané/voliči dají. U nás zatím nikdy

nekandidovala žádná strana a každý kandidát šel do voleb sám za sebe.

Co máte na své obci nejraději?

Schopné a obětavé lidi, kteří dokáží obci dát něco ze svého umu, zkušeností a času. Máme

v obci skvělé hasiče, kteří reprezentují naši vesničku perfektně na poli kultury, v požárním

sportu a svým divadelním kroužkem, který hraje i v sousedních obcích. Máme obětavé členy

v kulturním výboru, kteří se věnují dětem a mládeži. Mám rád okolní krajinu naší vesnice,

která je balzámem na duši. A nejraději mám, když se cokoliv podaří a lidi jsou spokojení.

Děkujeme za rozhovor