Blíží se účinnost Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o hlukových limitech

Několik týdnů před účinností novely nařízení vlády o změně hlukových limitů uspořádalo Ministerstvo zdravotnictví na základě petice obcí a sdružení Koridor D8 společné setkání ve věci novely nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a jejich dopadů na města a obce. Tohoto jednání se zúčastnili zástupci SMS ČR, SMOČR, Koridor D8, zástupci Národní referenční laboratoře pro komunální hluk a představitelé dotčených samospráv.

Na setkání dostaly prostor všechny strany jak k dotazům směrem k ministerstvu, tak k prezentaci svých zkušeností a názorů k hlukové zátěži a nové úpravě hygienických limitů hluku na komunikacích.

Zástupci resortu na jednání objasnili východiska, ze kterých vycházeli při přípravě nařízení vlády č. 433/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, a jejich dopadů na města a obce. Konkrétní hodnoty hygienických limitů hluku jsou stanoveny pro regulaci dlouhodobých účinků hluku na základě kompromisu při uvážení následujících hledisek – ochrana veřejného zdraví, restrikce vůči provozovatelům zdrojů hluku, technická a finanční dostupnost protihlukových opatření.

Z diskuse vyplynulo, že nikoli hlukové limity jako takové, ale právě dostupnost protihlukových opatření a komunikace s ŘSD, zástupců resortu a zástupců oblastí ohrožených hlukem jsou podstatou pochybností o správnosti nových limitů.

SMS ČR se tímto problémem intenzivně zabývá, a proto se i místopředseda SMS ČR Petr Halada účastnil kulatého stolu, který o několik dní později proběhl v prostorách Senátu. Na základě diskuze došlo k totožným závěrům, kdy byl problém hlukové zátěže opětovně identifikován a nepopírán. Obce opravdu trápí problém s hlukem, způsobený provozem na komunikacích, tedy průjezdem aut.

Otázkou je, zda hluk způsobují limity, nebo nadměrný provoz v provazbě na absenci, či zdlouhavý proces aplikace protihlukových opatření. Protihluková opatření mohou být řešena individuálně, tedy výměnou protihlukových oken, za předpokladu, že s tímto řešením všichni zúčastnění souhlasí. Následně je možné přistoupit k řešením typu protihlukových stěn, které mají své odpůrce ve vyznavačích výhledu a případně k valům, pokud je toto možné z hlediska prostoru. K těmto protihlukovým opatřením je třeba přistupovat jako ke stavbě, která pro svůj vznik vyžaduje příslušná povolení a o jejímž vzniku rozhodují i ti, jejichž pozemky se stavbou sousedí. Výstavba protihlukových opatření se tak mnohdy neúměrně prodlužuje a pokud nedojde k dohodě, nezbývá než přistoupit k výjimce a odkladu povinnosti zajistit protihlukové opatření dle §31 zákona o ochraně veřejného zdraví. Tato výjimka může být udělena i v řádu několika let.

Jak je tedy patrno, tak problém opravdu neleží v nařízení vlády, které je podzákonnou normou, ale v mechanismu umisťování protihlukových opatření.

Na základě výše uvedeného se dále tématu hygienických limitů bude věnovat místopředseda SMS ČR Petr Halada na platformě Středočeské SMS ČR, kde se nachází obce, kterých se hlukové zatížení nejvíce dotýká. V případě potřeby bude průzkum proveden i v rámci celé členské základny.

S detaily, které přinese novela nařízení vlády SMS ČR seznámilo již před rokem v článku v červencovém vydání zpravodaje SMSka, viz níže. Novela nařízení vlády byla také zaslána do území, a to do tří pracovních skupin SMS ČR a byla řádně projednána v mezirezortním připomínkovém řízení. V mezirezortním připomínkovém řízení mají možnost vyjádřit své postoje také kraje, Svaz měst a obcí ČR, Asociace krajů, resorty a další významné organizace.

Níže v tabulce naleznete srovnání vývoje snižování protihlukových limitů, dle aktuální legislativy a novely nařízení, které bude platné od 1. 7. 2023.

Pro více informací nás případně kontaktujte.

O změnách jsme informovali v této SMSce: modules/file_storage/download.php?file=85b5974c%7C791&inline=1

Za správnost: Mgr. Jindra Tužilová, vedoucí legislativní analytička