Energie: Vládu jsme seznámili s konkrétními problémy obcí

Přestože problémy kulminují nyní, první vlna potíží obcí a jejich příspěvkových organizací s energiemi (školy, školky, vodárny, kanalizace) přišla už v období podzimu a zimy 2020-21.
V tu dobu byly krachy prodejců postiženy nižší stovky obcí (například jen ve Zlínském kraji se bez dodavatele ocitlo 53 obcí z 270 a jejich příspěvkové organizace). Dle průzkumu SMS ČR v průběhu března 2021 avizovalo 36 obcí akutní problém s tím, že nemohou nalézt dodavatele. Obce postižené krachy dodavatelů na přelomu let 21/22 většinově uzavřely v únoru/březnu smlouvy na 1 až 2 roky, obvykle u elektrické energie 2-3x dražší, u plynu 3-4x dražší než do té doby.

Nyní nákup energie aktuálně možný je, ale za ceny cca 10-12x vyšší než v prosinci 2021. Nákup za spotové ceny je pro obce obtížně představitelný z důvodu naprosté rozpočtové nejistoty. Na konci srpna zřejmě stovky veřejných zadavatelů z řad obcí, které nedosáhnou na limit samostatného nákupu na burze nemá zajištěné dodávky energií na příští rok. Podle našich informací se další obce a města pokoušejí postupovat samostatně, dosud bez úspěchu. Pravděpodobně se jedná o stovky subjektů.

„Vyčkáváme tedy na reakci vlády, v pátek nám bylo přislíbeno, že bude velmi rychlá. Situace na trhu je zcela nevyzpytatelná. Pozice obcí je před volbami, ale i po nich složitá vzhledem k tomu, že musejí postupovat s péčí řádného hospodáře. Jak však postupovat nejlépe s péčí řádného hospodáře, když se ceny chovají jak na horské dráze?“ ptá se 1. místopředseda SMS ČR a starosta obce Tupesy Oldřich Vávra a doplňuje dopady výše uvedených problémů v praxi: „V obcích začínají krachovat první provozy, například v Tupesích ukončila činnost z důvodu růstu cen energií společnost Smaltovna se 40 zaměstnanci. A avizovány jsou bohužel další. Hrozí nám rychlá vlna krachů se zásadním dopadem do zaměstnanosti, sociálního smíru a konkurenceschopnosti,“ dodává O. Vávra.

Co obce nejvíc tíží?

Čas. Obce by měly mít energie zasmluvněné nejpozději do poloviny října – vše, co je později, již kriticky zasahuje do přípravy rozpočtu. Optimální by bylo mít zasmluvněno do konce září.

Úsporná řešení. Výzvy a nastavená podpora pro úsporná řešení se nepotkávají s možnostmi trhu – ten je přehřátý, chybí lidé i materiál, chybí zpracovatelé projektů. Žádáme o rozvolnění výzev a možností čerpání podpory v v čase. Podpora se stane dostupnější a předvídatelnou. Zásadním problémem je krátká doba na podání žádosti s ohledem na náročnost přípravy projektů. Zcela chybí podpora pro změnu vytápění u velkých objektů – školy apod., které jsou dnes obvykle vytápěny plynovými kotelnami, ale i bytových domů ve vlastnictví obcí, tedy vytápění a ohřev TUV pro domácnosti.

Chybějící legislativa pro komunitní energetiku. Je nezbytné podpořit budování malých zdrojů – min. 50 kW – a zajistit jejich přístup do sítě (možnost prodeje), tím dojde k vyrovnání výroby a spotřeby. Velké instalace na střechách škol, kulturních domů apod. nelze spotřebovat v místě výroby. Provoz a tím i spotřeba škol končí obvykle v 15:00 a v červenci a srpnu jsou spotřeby minimální. Je tedy nezbytné mít možnost spotřebovat energii na jiných objektech obce - např. na obecních úřadech, čistírnách odpadních vod, nebo v domech, či bytech za úplatu. Bateriové úložiště u takto velkých objemů jsou drahá, nedostupná a obtížně představitelná. Pro skutečně fungující komunitní energetiku chybí legislativa a odstranění překážek ze strany vlastníků a správců infrastruktury (odmítání připojení).

Jako významná složka ceny energií se ukazují pojistka rizika, cena peněz a stále cena emisních povolenek. Případný státní obchodník by mohl eliminovat minimálně první dvě rizika. Legislativa, kterou vláda připravuje, však musí pamatovat na to, jak zajistit rovný přístup, aby municipality nebyly zvýhodněny oproti ostatním právnickým osobám.

„Vládě jsme na pátečním setkání položili řadu konkrétních dotazů, jejichž zodpovězení je pro samosprávy extrémně důležité. Byli jsme ujištěni, že během několika dní vláda představí řešení nejen pro domácnosti a firmy, ale také samosprávy a další veřejné instituce,“ říká předsedkyně SMS ČR Eliška Olšáková, která se pátečního jednání na Úřadu vlády účastnila.