Následkem nedostupné péče pro obyvatele pošumavských obcí už lidé přestávají lékaře navštěvovat a zanedbávají prevenci. Říká to i starosta Nalžovských Hor Zdeněk Hlaváč. Do nemocnic se lidé dostávají až ve chvíli, kdy už je jejich stav kritický a musí pro ně přijet záchranka. Zákroky jsou pak samozřejmě pro zdravotní systém dražší a dlouhodobější. Nalžovské Hory mají pro lékaře vybavenou městskou budovu. „Ta nám ale není nic platná. Postupně nás opustili dětská lékařka, zubařka i gynekolog, kteří k nám přijížděli jen některé dny v týdnu,“ uvedl. Lékaři nyní ordinují v Horažďovicích, Sušici a Klatovech. „Klientelu u nás měli, ale už nechtějí přejíždět na jeden až dva dny v týdnu i se sestrou,“ popsal. Město se tak musí spokojit pouze s praktickým lékařem pro dospělé.
Je pro vás problém s nedostatkem lékařů stále aktuální téma, které se snažíte řešit?
Pro naše město se skoro 1200 obyvateli, kteří jsou rozmístěni do 13 částí na rozloze 51 km², což je jen pro představu více, než má naše ORP, je toto téma stále aktuální. Avšak díky vstřícnosti má u nás alespoň dvakrát v týdnu otevřenou ordinaci praktický lékař.
Proč podle vás lékaři nechtějí ordinovat na venkově a s těmi v důchodovém věku pomalu tato služba z venkova mizí?
Otázka, proč dávají lékaři před praxí na venkově přednost městské poliklinice či fakultní nemocnici, by měla být určena spíše přímo jim. Zdali je to jen otázka výdělku nebo i jiných faktorů, jako například pohodlí města, zázemí a prestiž zařízení atd.
Už v roce 2019 jste v médiích uvedl, že vybavenou městskou budovu u vás postupně opustili dětská lékařka, zubařka i gynekolog. Jak se od té doby situace vyvíjí?
Situace se nezměnila, naopak, zatímco v roce 2019 byl lékař ještě ochoten nabídku vůbec zvažovat, dnes už není ani koho oslovit. Naše připravené ordinace – pro zubaře, dětského lékaře a gynekologa, jsou nadále uzavřeny. Dříve se hovořilo o příchodech nových lékařů ze zahraničí, zejména z východu, což nastalo za situace, kdy naši absolventi lékařských fakult začali přijímat nabídky z příhraničních lokalit v Německu a Rakousku. Nezaznamenal jsem ale žádnou konkrétní příležitost.
Jak daleko to od vás mají lidé k lékaři?
V průměru 20 kilometrů. Nacházíme se totiž uprostřed trianglu Klatovy – Sušice – Horažďovice. Za odbornějšími zákroky cestují občané pak buď do Plzně (65 km), nebo do Prahy (140 km).
Některé kraje se snaží pomoci obcím dotacemi určenými na vybavení ordinací. Stačí to ale? Co by podle vás pomohlo?
Podpora vybavení ordinací je nezbytný základ. K němu je ovšem potřeba komplexně rozvíjet a financovat související infrastrukturu obcí včetně bytové výstavby, dopravní obslužnosti pro pacienty bez vlastního automobilu a podobně.
Z hlediska Plzeňského kraje je nejvyšší čas pro předložení jasné a udržitelné vize řízení a fungování lékařské péče v kraji, a to fakultní nemocnicí počínaje a praktikem v Pošumaví konče.
Rozhovor vedl Roman Svoboda, manažer SMS ČR v Plzeňském kraji
Sdružení místních samospráv ČR, z.s.
Nábřeží 599, 760 01 Zlín - Prštné
Telefon: +420 577 688 103
E-mail: info@smscr.cz
IČO: 751 301 65
ID datové schránky: khcbsyh
Hlavní kancelář
Nábřeží 599, 760 01 Zlín-Prštné
Regionální kancelář
Národní 41, 110 00 Praha 1
Projektová regionální kancelář
Žižkova 98, 586 01 Jihlava