Aktuální informace k návrhu zákona o sociálním bydlení

Již mnoho let se v českém prostředí hovoří o možnosti a podmínkách zavedení institutu sociálního bydlení. Praktická realizace však přináší mnohá úskalí, a to nejenom pro obce, které nedisponují vlastním bytovým fondem.

Současný návrh zákona o sociálním bydlení vychází z Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015-2025, která byla jako strategický materiál schválena vládou v říjnu 2015. Pokusíme se zde stručně nastínit vývoj současného návrhu zákona a zároveň pozice, které Sdružení místních samospráv během legislativního procesu obhajovalo.

Hlavním gestorem zákona se stalo Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu se spolugestory, Ministerstvem pro místní rozvoj a ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu. Návrh zákona odbory ministerstva zpracovávaly několik měsíců a vzhledem k jeho složitosti prošla jeho původní verze mnoha změnami.  Již od srpna roku 2016 se konalo několik kol připomínkového řízení a schůzek mezi představiteli jednotlivých ministerstev, zástupci Sdružení místních samospráv ČR a dalších subjektů.

Samotný návrh zákona se skládá ze dvou hlavních částí, těmi jsou sociální bydlení a příspěvek na bydlení. Cílem zákona je zejména zajistit důstojné a cenově dostupné bydlení a ve výsledku redukovat následky sociálního a hospodářského vyloučení.

Myšlenku sociálního bydlení naše sdružení podporuje, uvědomujeme si však potřebu přizpůsobit znění návrhu zákona specifické situaci jednotlivých obcí (zejména malých obcí) a regionů. Věříme, že sama obec zná nejlépe svou situaci a své možnosti. Návrh zákona by měl iniciativy obcí zejména podporovat a poskytovat jim jednotný rámec pro jejich realizaci. Je totiž dobře známo, že obce se o své potřebné občany (zejména o ty, kteří mají trvalý pobyt na území obce), již nyní starají a jsou tak významnou instancí v prevenci sociálního vyloučení.

Na společných schůzkách s předkladateli návrhu zákona jsme se ohradili zejména proti původnímu návrhu plošného zavedení povinného fondu sociálního bydlení pro všechny obce, a to bez ohledu na jejich velikost. Určitá kontroverze panovala rovněž v otázkách kontroly naplňování požadavků, přičemž jsme důrazně protestovali proti vysokým pokutám, které by mohly být pro mnoho obcí likvidační. V návaznosti na jiné právní předpisy bylo složité shodnout se, jakým způsobem prokázat vazbu k obci, či jakým způsobem určit cenu již dostupných bytů. Tou nejpalčivější se však stala otázka financování, konkrétně jakým způsobem zabezpečit dostatek finančních prostředků ze státního rozpočtu. Dle současného návrhu mají totiž obce, které do systému dobrovolně vstoupí, právní nárok na získání investiční a provozní dotace.

Současné znění od zákonné povinnosti zapojit se do systému sociálního bydlení zcela upustilo. Pro obce to znamená, že by se do systému mohly přihlásit dobrovolně - bez hrozby sankce za nepřihlášení se do systému. Jak bude vypadat finální verze zákona či zda vůbec řádně schválen však není v tuto chvíli jisté.

Je stále v jednání, jakým směrem se vláda vydá, zda nakonec vytvoří nový státní úřad Centra pro sociální služby, či zvolí jinou cestu. Poté již bude záviset na Poslanecké sněmovně a později i na Senátu, jakým způsobem se s návrhem zákona vypořádají a v jakém znění o něm budou hlasovat. Jedná se o velmi politické téma a s nadcházejícími volbami do Poslanecké sněmovny, které se budou konat v říjnu letošního roku, lze tedy očekávat bohatou diskuzi.