Veřejné opatrovnictví a trvalé bydliště opatrovance

Problematika veřejného opatrovnictví je v poslední době velice diskutována, a to zejména v důsledku jejího nedostatečného právního zakotvení a rozporuplnosti definice pojmu bydliště. Opatrovnictvím a určením opatrovníka se zabývá občanský zákoník, konkrétně v ustanovení § 471. Dle odstavce druhého, pokud soud nemůže jmenovat opatrovníkem osobu, kterou navrhl opatrovanec, ani příbuzného či jinou osobu opatrovanci blízkou, jmenuje soud opatrovníkem osobu, která splňuje podmínky pro to, aby se stala opatrovníkem nebo veřejného opatrovníka. Dle odstavce třetího „Způsobilost být veřejným opatrovníkem má obec, kde má opatrovanec bydliště, anebo právnická osoba zřízená touto obcí k plnění úkolů tohoto druhu; jmenování veřejného opatrovníka podle jiného zákona není vázána na jeho souhlas.“

Výše zmíněné „bydliště“ není totožné s pojmem „trvalý pobyt“, které je užíváno zejména v odvětví práva správního, i když se často pojmy překrývat budou. Bydlištěm se rozumí místo, ve kterém osoba bydlí s úmyslem se zde trvale zdržovat, jak vyplývá z ustanovení § 80 odst. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Takové dočasné místo pobytu (např. v nemocnici) nemá na interpretaci tohoto pojmu vliv, pokud ovšem nejde o případy, kdy lze s jistotou určit, že se osoba v místě původně dočasného pobytu zdržuje s úmyslem zde trvale bydlet.

Nejvyšší soud svým rozhodnutím ze dne 1. dubna 2017 ve věci sp. zn. 30 Cdo 3379/2016 týkající se řízení o svéprávnosti a opatrovnictví definitivně vyřešil otázku spornosti „bydliště“ a „trvalého pobytu“ při určení opatrovníka.

Dle Nejvyššího soudu je pro určení takového bydliště důležité naplnění dvou složek. Složka faktická a určující, neboli skutečnost, že se osoba v určitém místě zdržuje a že tam má své společenské a sociální vazby, a dále složka volná, která je vázána na úmysl osoby se na takovém místě zdržovat trvale a chtít zde bydlet. Tyto dvě složky musí soud vždy zjistit a posoudit. Není tedy ani věcně správné jako bydliště opatrovance určit místo trvalého pobytu bez dalšího.

Toto rozhodnutí je skutečně průlomové – sleduje jak zájmy opatrovanců, protože jde o jejich potřeby, o jejich rozvoj a jejich přání, ale také zájmy obcí, pro které je mnohdy velice náročné vykonávat tuto činnost pro osobu vzdálenou i stovky kilometrů.

Odkaz na předmětné rozhodnutí: http://kraken.slv.cz/30Cdo3379/2016