Eroze půdy a jak se jí ubránit?

Česká republika zaujímá prvenství ve velikosti půdních bloků v Evropě, nejen proto se jedná o ideální prostředí značně náchylné vodní erozi. Na území ČR je vodní erozí ohrožena více než polovina veškeré zemědělské půdy. Nelze však opomenout také erozi větrnou, které chybějící větrolamy nahrávají do karet.

V aktuální právní úpravě se nachází několikero předpisů věnující se ochraně zemědělské půdy, v čele se zákonem ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zastřešené článkem 7 Ústavy České republiky, říkající, že „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“

Pakliže nahlédneme směrem k předpisům vytvářejícím předpoklady (a podmínky) pro využívání území v limitech ekologické únosnosti, najdeme především stavební zákon[1], zákon o posuzování vlivů na životní prostředí[2], a konečně zákon o pozemkových úpravách[3].

Ochrana zemědělského půdního fondu („ZPF“) směřuje k trojímu cíli: snížit úbytek zemědělské půdy na nezbytné minimum; zajistit možnost navrátit dočasně odňatým či nevyužívaným zemědělským pozemkům jejich potenciál zemědělské výroby; pečovat o úrodnost zemědělské půdy prevencí ve smyslu neznečišťování, případně odstranit již znečištěnou půdu.

Platí zásada, že odebrat zemědělskou půdu je možné pouze v nezbytných případech, se souhlasem orgánu ochrany ZPF, a to při zaplacení odvodu. Vyhláška č. 48/2011 Sb. ochraňuje nejcennější půdu stanovením tříd ochrany ZPF.

Velký důraz je nutno klást na opatrnost při změně kultury zemědělské půdy. Zajímavostí poté je, že před přijetím novely č. 41/2015 Sb. existovala dokonce potenciální povinnost změnit kultury zemědělské půdy v případě erozního ohrožení území.

Další prvek ochrany je možno spatřovat v § 27 vodního zákona[4], jenž zní: „Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.“

Pakliže se přesuneme do oblasti ekologického zemědělství, narazíme na přísnější zásady. Jedná se o například zásadu zachování biologické rozmanitosti půdy, přirozené úrodnosti půdy a další. Taktéž je omezen počet hospodářských zvířat, aby mohla být minimalizována pastva a nedocházelo k nadměrnému znečišťování zvířaty.

Dodržování těchto zásad je výhodné i pro potenciální žadatele o dotace, neboť jejich dodržení je mnohdy podmínkou pro úspěch žádosti. Dotace jsou poskytovány i za přímým účelem např. zatravňování orné půdy.

Zjistí-li orgán ochrany ZPF poškození fyzikálních, biologických či chemických vlastností půdy erozí, vzniká mu právo uložit opatření k nápravě pomocí závadného stavu (příkladem může být speciální osevní postup).

Obcím se poté v kontextu snahy zabránit splachům půdy do intravilánu otevírá možnost využít nástroje územního plánování či pozemkových úprav. Evidentním problémem je však obligatorní souhlas alespoň tří čtvrtin vlastníků dotčených pozemků. V řízení o pozemkových úpravách je obec na straně účastníka řízení, přičemž platí, že má právo podat požadavek na zahájení řízení, nicméně to může být zahájeno i bez dalšího, požádají-li o to vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území.

Výše nastíněná problematika je svojí povahou obsáhlejší, tudíž ji nelze plně shrnout v pár odstavcích. Letošní rok však byl z hlediska erozních událostí velmi dramatický. I proto přijměte pozvání na konferenci, kterou s Observatoří venkova spolupořádá také Sdružení místních samospráv ČR: pozvánka-Inovativní nakládání s vodou v krajině.pdf (280.19 kB)

[1] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

[2] Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů

[3] Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

[4] Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů