Více peněz na pomůcky pro žáky. Obce chtějí změnu v proplácení nemocenských na školách

Dnes školy tyto náhrady platu v prvních 14 dnech nemoci hradí z tzv. ostatních neinvestičních výdajů (ONIV), které by ale měly být určeny zejména na školní pomůcky, učebnice nebo zajištění dopravy při vzdělávacích akcích. SMS ČR navrhuje, aby byly nemocenské hrazeny ze mzdové kapitoly školních rozpočtů.

„Stávající objem ONIV je naprosto nedostatečný, aby z něj bylo kryto vše potřebné, pomůckami počínaje a plaváním žáků konče, v kombinaci s úhradou nákladů za nemocenskou či karanténu zaměstnanců škol. Tato kombinace výdajů a jejich výše je pro školy neúnosná a způsobuje jim značné komplikace. Věřím, že v této věci získáme i podporu MŠMT pro další jednání s Ministerstvem financí ČR,“ říká Oldřich Vávra, první místopředseda Sdružení místních samospráv ČR.

Podporu návrhu vyjádřili již předseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Ivo Vondrák a místopředseda výboru Marek Výborný.

SMS ČR  navrhuje proplácet náhrady platu za prvních 14 dnů nemocenské nikoliv z ONIV, ale přímo ze mzdových výdajů jednotlivých škol. Finance v rámci ONIV by pak školy využívaly plně pro potřeby související se zákonnými požadavky na bezplatné vzdělávání – například zajištění dalšího vzdělávání pedagogů, didaktické pomůcky, učebnice či dopravu na plavání.

Příjem za prvních 14 dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) je (nedaněným) příjmem zaměstnance. Dle zákoníku práce (§192 a násl) je jednou z náhrad platu. Z důvodu metodiky stanovené  Ministerstvem financí ji však dnes není možné hradit z prostředků na platy (jako je tomu např. u náhrady platu za dovolenou).

Situace je pro mnohé školy závažná, protože se potýkají v rámci ONIV od loňska se sníženým prostředků, které mají k dispozici. Podstatná část financí je v této položce totiž spojena účelově s výdaji pro oblast digitalizace. Zatímco v rámci ONIV bylo pro školy v roce 2021 určeno 3,21 miliardy korun (bez pevného účelu), v roce 2022 to bylo 2,27 miliardy korun a 1,24 miliardy korun účelově vázáno výhradně na oblast IT. Totožná je situace i v letošním roce. 

„Reálně dnes mají školy na své běžné provozní potřeby oproti roku 2021 o téměř miliardu korun méně.  Předpokládaným výsledkem bude, že školy se budou častěji obracet na zřizovatele s žádosti o navýšení příspěvku,“ varuje Oldřich Vávra.

Náklady na hrazení nemocenských a karantén narostly školám zásadně v posledních třech letech s příchodem onemocnění covid-19 a karanténami jak vyučujících, tak dětí. Růst objemu náhrad za dočasnou pracovní neschopnost je ovlivněn také dynamickým růstem platů v posledních letech a zrušením tzv. karenční doby v roce 2019, kdy je nemocenská hrazena již od prvního dne pracovní neschopnosti.

„Tato změna přispěje k vysoce potřebnému posílení financování regionálního školství, kdy dochází zejména k nárůstu provozních nákladů ve všech sférách, především pak nákladů za energie,“ dodává Oldřich Vávra.

Sdružení místních samospráv ČR sdružuje více jak 2 200 obcí z nich většina je zřizovatelem základní či mateřské školy.