Setkání starostů z Kraje Vysočina s představiteli obcí Bechyňska a Třeboňska

Sudoměřice u Bechyně

Sudoměřice u Bechyně – tady naše cesta začala. Pan starosta Stanislav Houdek nás uvítal s úsměvem a hned nás provedl obcí. A co že tu mimo jiného mají zajímavého? No přece čůrajícího Žižku! Děti tu pijí jeho „speciál“, a když teče něco lepšího, ochutnají i dospělí. Místní speciality, no.

Silný příběh nabízí také budova Sokola z roku 1924, která byla po rozsáhlém požáru obnovena s velkým nasazením místních obyvatel. Je to důkaz, že i z neštěstí může vzejít něco dobrého. Na její rekonstrukci se stejně jako kdysi při výstavbě složili místní občané. Jen už prý nikdo nemusel zastavovat chalupu. Výsledkem je prostor, kde se dnes lidé opět setkávají a mají si co říct.

Pan starosta měl tolik příběhů, vzpomínek a historek, že kdybychom nepospíchali dál, nejspíš bychom tam seděli ještě dnes.

Mažice

V Mažicích jsme otestovali místní obchůdek. Jedná se o samoobslužný obchod s každodenním provozem. Obec se může pochlubit novým veřejným osvětlením, krásnou návsí, vlastní naučnou stezkou, knihobudkou i nepřehlédnutelnou mažickou lavičkou.  Ta byla zajímavá zepředu, zezadu i ze všech ostatních úhlů, které starostové i starostky při důkladném odborném zkoumání dokázali vymyslet..

Penzion Dvorce

Jsou místa, kde si odpočinete. A pak jsou Dvorce. Penzion schovaný na loukách mezi rybníky Svět a Rožmberk je důkazem, že ráj existuje. Přijeli jsme načerpat inspiraci, ale odjížděli jsme s plnými břichy a vážným podezřením, že život mezi ovcemi, kravami a jihočeskými rybníky může být překvapivě lákavou alternativou k běžným starostem všedních dnů.

Místní domácí jídlo z vlastní biofarmy bylo tak dobré, že jsme chvíli zvažovali, zda degustaci nezařadit mezi povinné body programu. Kolem klid, zeleň, původní venkovská architektura, pasoucí se zvířata a uvnitř pohodlné postele s moderním zázemím. Kombinace, která je pro návštěvníka stejně nebezpečná jako návyková – člověk přijede na jednu noc a odjíždí s pocitem, že by stálo za to si taky pořídit vlastní rybník, biofarmu a pár ovcí.

A když k tomu připočteme příběh majitele, který navzdory všem překážkám, úředním kotrmelcům a životním nástrahám nehodil flintu do žita, dostává celý pobyt další rozměr. Dvorce nejsou jen o dobrém jídle a pohodlném spaní. Jsou důkazem, že vytrvalost, poctivá práce a trochu jihočeské paličatosti dokážou vytvořit místo, odkud se nikomu nechce odjíždět.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vinou-statu-prijde-o-tricet-let-podnikani-kulate-razitko-nic-neznamena-75109

Chlum u Třeboně

V Chlumu u Třeboně nás paní starostka Mgr. et Mgr. Jitka Bednářová seznámila s historií městyse i s tím, jak se obec vypořádala s požárem v prostorách kostela. Díky rychlému zásahu naštěstí nedošlo k nenahraditelným škodám.

Přestože je Chlum významným rekreačním střediskem, naši pozornost upoutala nová úřední deska a, detaily jejího pořízení, která opět potvrdila, že i zdánlivě jednoduché věci mohou skrývat nečekaná úskalí.

Inspirativní byly také úpravy základní školy, vznik Komunitní dešťové zahrady a způsoby, jak zapojovat děti do života obce nejen při výuce, ale i v praktických projektech.

Prohlédli jsme si také připravovanou budovu dětské skupiny a navštívili mateřskou školu, kterou navštěvují Koťata, Štěňata a Ptáčata – a zřejmě mezi nimi vyrůstá i několik budoucích umělkyň. Přírodní herní prvky, altánek, promyšlené venkovní zázemí a oblíbené mlžidlo ukázaly, že i školní zahrada může být místem dobrodružství, objevování i příjemného letního osvěžení.

Velmi zajímavé bylo také sdílení zkušeností s přeshraniční spoluprací a projekty realizovanými s partnery za hranicemi.

Vedle pozitivních příkladů jsme však vyslechli i příběh, který ukazuje limity možností samospráv. V době naší návštěvy se v zámeckém areálu otevřela nová turistická atrakce Svět obrů. Ta bezpochyby přilákala stovky návštěvníků a přinesla podnikatelský úspěch. Současně však podle vedení městyse vyvolala řadu problémů – od nevratných zásahů do památkově chráněného areálu a historického prostředí parku přes poškození některých stromů až po zvýšenou dopravní zátěž, parkování mimo vyhrazená místa či větší množství odpadků. Pro starosty tak šlo o zajímavou ukázku situace, kdy se střetávají zájmy cestovního ruchu, ochrany historického dědictví a kvality života místních obyvatel.

Slatinné lázně Třeboň

Ve Slatinných lázních Třeboň nás provedla PR manažerka a tisková mluvčí Helena Nekolová. Nejednomu účastníkovi bylo líto, že si pobyt nemůže prodloužit alespoň o několik dní.

Historie, wellness centrum, saunový svět, bazény, balneoprovoz, komfortní pokoje i cukrářské speciality vytvořily kombinaci, které se odolává jen velmi těžko. Výhled z devátého patra na rybník Svět, Novohradské hory, Slepičí hory, lázeňský park a Břilický rybník byl už jen pomyslnou třešničkou na dortu.

A kdo by řekl, že i evakuační výtah může být turistickou atrakcí?

 Pleš

V Pleši nás zaujal samoobslužný obchůdek přezdívaný obecní spižírna. V obci se 182 obyvateli funguje systém na vydané karty a obchod si dokáže na svůj provoz vydělat. Ještě voní novotou, ale už teď je vidět, že se stává přirozeným centrem a místní už přemýšlejí jak ho rozšířit.

Starosta Jaroslav Marsa se s námi podělil také o zkušenosti s úpravami lesních cest, hřbitova a dalšími projekty. Malá obec, velké nápady.

Třeboňsko - kola

V rámci společné vyjížďky na kolech po Třeboňsku nás provedla sehraná dvojice průvodců František a Milan. Zatímco František zásoboval skupinu zajímavostmi, historkami a informacemi, Milan plnil neméně důležitou funkci – fungoval jako kombinace záchranné služby, navigace, dispečera a pátracího oddílu v jedné osobě.

Trasa vedla kolem Schwarzenberské hrobky, přes Domanínský hřbitov s hrobem slavného cestovatele Jiřího Hanzelky až na okruh kolem rybníka Svět. Někteří účastníci tak během jediného dne navštívili více světů než za celý předchozí rok.

U pomníku Jakuba Krčína jsme obdivovali rysky připomínající historické povodně a modernější protipovodňová opatření.

Nechyběl ani most z pohádky Byl jednou jeden král, kde se část výpravy marně rozhlížela po Marušce, Soli nad zlato a královském průvodu. Zato místních cyklistů bylo víc než dost a o vtipné situace nebyla nouze.

Proti nám se například přiřítil cyklista na vypůjčeném kole Českých drah, který velmi hlasitě komentoval jeho technický stav. Kolo vydávalo zvuky připomínající startující kombajn a jezdec vypadal, že absolvoval etapu Tour de France bez střídání. Po jeho odjezdu jsme si jen tiše přáli, aby ostatní dopravní prostředky Českých drah procházely důkladnější údržbou než jejich cyklopark.

Cesta kolem Světa pokračovala přes mokřady, rybníky, hráze a další místa, kde člověk pochopí, proč se Třeboňsku říká krajina vody, ryb a cyklistů.

Samozřejmě nechyběly ani strategické zastávky. Občerstvení u Coufalů, Penzion u Slunce, místní pivovar či restaurace Adéla se staly důležitými body odborného průzkumu regionální gastronomie. Účastníci se zde obětavě věnovali porovnávání kvality zmrzliny, kávy, koláčů a dalších lokálních produktů. Výsledky výzkumu se bohužel nepodařilo zaznamenat, protože důkazní materiál byl průběžně konzumován.

Ostatní

A protože správné setkání starostů nekončí posledním bodem programu, ale teprve začíná po něm, nechyběly ani tři kytary, společné zpívání a samozřejmě došlo i na Zatracenou ještěřici.

Opět se potvrdilo, že nejlepší nápady nevznikají mezi čtyřmi stěnami kanceláře, ale mezi lidmi, kteří mají chuť sdílet zkušenosti, úspěchy i omyly a nechybí i trocha humoru. Během tří dnů jsme viděli čůrajícího Žižku, samoobslužné obchody, dešťové zahrady, lázně, rybníky, cyklostezky i obecní projekty všeho druhu. Získali jsme spoustu inspirace, několik nových kontaktů a podle některých účastníků i pár gramů navíc.

Příští rok opět: 13.–15. června 2027. Registrace právě otevřena. A jak už víme z letoška, nejlepší inspirace často čeká tam, kde byste ji vůbec nehledali.