Více pečovatelů. Kraj Vysočina rozšíří terénní sociální služby. Ke spolupráci ale potřebuje i obce

Rozšíření poskytování terénních sociálních služeb je nyní v sociální oblasti Kraje Vysočina prioritou. Proč?

Ve stávající situaci, kdy nám populace výrazně stárne, chceme předejít zvýšené poptávce po nákladné lůžkové péči a umožnit seniorům co nejdelší život v domácím prostředí. Podle zkušeností z terénu už jim dnes nestačí donést oběd nebo pomoci s nákupy. Nabídka pečovatelské služby musí obsahovat širokou škálu úkonů. Potřebují pomoci s oblékáním, hygienou, přesunem na lůžko nebo s ohřevem a podáním doneseného obědu. Služba musí být k dispozici až do večerních hodin a také o víkendech. V případě, že bude taková nabídka v kraji dostatečná, umožníme lidem co nejdelší život doma i v době, kdy jsou hodně závislí na péči jiné osoby. Také pečující rodiny budou vědět, že v tom nejsou samy.

Jak hodláte postupovat?

Budeme individuálně jednat s poskytovateli, kteří budou připraveni svou pečovatelskou službu rozšířit. Po dohodě s nimi kraj navýší počet úvazků pečovatelské služby. Na spolufinancování se hodlá podílet kraj, ale chceme také jednat o možnostech podpory s konkrétními obcemi, které služby využívají.

 Zmínil jste obce. Jakou roli v tom sehrají?

Významnou. V tuto chvíli jsme již zahájili jednání s obcemi o potřebě dostupnosti a rozšíření těchto služeb a o jejich systémovém spolufinancování jak ze strany kraje, tak i obcí, včetně těch nejmenších.

Od kdy by mělo s rozšiřováním terénní pečovatelské služby začít?

Optimální termín pro rozšiřování kapacit sociálních služeb je přelom roku, protože tím se rozšiřování koordinuje s veřejnými rozpočty. Částečné rozšíření tedy předpokládáme od 1. 1. 2024. Dosažení plného pokrytí území kraje pečovatelskou službu bude vyžadovat rozšíření počtu pečovatelů odhadem až o 100 pracovních úvazků. Půjde tedy o několikaletý proces.

Předpokládáte, že vzniknou i nové subjekty terénních služeb nebo půjde „pouze“ o rozšíření a posílení těch stávajících?

Služby chybí spíš v těch menších obcích, zatímco v těch větších je plnohodnotná nebo alespoň částečná nabídka zabezpečena. V této situaci bude pravděpodobné rozšíření stávajících provozovatelů pečovatelské služby tam, kde máme tzv. bílá místa bez dosahu služeb.

Kdo službu a lidi, kteří by zajišťovali péči o seniory, zaplatí?

V současné době je pečovatelská služba poskytována za částečnou úhradu klientů, která pokrývá zhruba 35 procent nákladů. Dále službu spolufinancuje kraj s využitím dotace MPSV a vlastních prostředků. Významně se na nákladech pečovatelské služby, zhruba z 30 procent, podílejí také obce. Většinou však jde o větší obce. Nastavení systému spolufinancování i pro malé obce nyní řešíme a pilotně začínáme ověřovat na Velkomeziříčsku. Všechny tyto zdroje bude potřeba zapojit i při rozšiřování služby.

Počítáte i s nějakou prevencí a podporou aktivního stárnutí v obcích?

Ano, opět se nyní zaměřujeme hlavně na malé obce, větší města jsou na tom v oblasti aktivizace seniorů celkem dobře, ve všech okresních městech provozujeme Senior Pointy. Malým obcím chceme pomáhat při realizaci aktivit pro seniory v místě jejich bydliště a podpoříme je jak metodicky, tak i finančně. Krásně se nám to rozjíždí, v letošním roce podpoříme v rámci dotačního titulu zaměřeného na realizaci seniorských aktivit již 32 obcí. Patří mezi ně třeba obec Vír, která každoročně organizuje pro své seniory Vírskou univerzitu třetího věku, nebo obec Přibyslavice, kde pro seniory přichystali projekt pod názvem Babičko a dědečku, přijďte mezi nás. A na podzim chystáme tři velké akce pro seniory zaměřené na bezpečnost v online prostředí.