Nečinnost vlády způsobí znehodnocení odměn samospráv

Pokud vláda o navýšení odměn nerozhodne do konce roku, budou muset starostové, starostky a další komunální politici čekat na valorizaci odměn až do roku 2023. „Vzhledem k tomu, že k navýšení jejich odměn nedošlo ani v letošním roce, bude negativní dopad inflace na odměny představitelů samospráv minimálně desetiprocentní, možná i vyšší. Jedná se přitom o lidi, kteří pracují ve volených funkcích pro své obce, mnohdy ve svém volném čase a za velmi nízkou odměnu,“ vysvětluje Eliška Olšáková, předsedkyně SMS ČR. „Požádali jsme proto premiéra, aby materiál zařadil na nejbližší zasedání vlády a nechal ho schválit ve variantě III, kterou navrhlo právě SMS ČR a která představuje navýšení odměn představitelů obcí o 6 procent, což odpovídá reálným inflačním očekáváním.“

Platy poslanců a senátorů vzrostly, 60 tisícům komunálních politiků však hrozí už druhý rok zmrazených odměn

Vláda Andreje Babiše se rozhodla navýšením odměn komunálních politiků nezabývat s tím, že je to úkol až pro novou vládu. „Rozhodnout o odměnách pro rok 2022 je ale třeba do konce letošního roku. Reálně přitom hrozí, že budoucí vláda o navýšení odměn rozhodnout nestihne, zvláště když není vůbec jasné, kdy bude skutečně jmenována,“ dodává E. Olšáková s tím, že zmrazení odměn by dopadlo na více než 60 tisíc představitelů samospráv. Připomíná také, že zatímco platy poslanců, senátorů a dalších představitelů státní moci jsou navázány na průměrnou mzdu a její vývoj, odměny komunálních politiků jsou závislé na libovůli vlády: „Stávající situace je dalším dokladem toho, že oblast odměňování představitelů samospráv vyžaduje zásadní revizi. O odměnách starostů a zastupitelů by podle našeho názoru měly rozhodovat samotné obce, kde tito lidé působí, nikoliv vláda.“

„Andrej Babiš veřejně sliboval, že bude pracovat naplno až do ustanovení nové vlády,“ doplňuje Stanislav Polčák, europoslanec a čestný předseda SMS ČR. „Prosté navýšení odměn, které nepokrývá ani výši inflaci, přitom nepředstavuje žádné zásadní politické rozhodnutí ani zásah do státního rozpočtu, protože se jedná o platby z rozpočtů samospráv,“ doplňuje Polčák s tím, že státní rozpočet by na zvýšení odměn naopak profitoval díky vyšším odvodům daně z příjmu a plateb pojistného na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění. „Starostové a další představitelé obcí stáli v pomyslné první linii v době boje s covidem a premiér osobně je za to slovně oceňoval. Teď má podle nás ideální příležitost změnit slova v činy,“ dodává na závěr S. Polčák