Píšeme poslancům kvůli stavebnímu zákonu

Věříme, že zákonodárci argumentaci samospráv vyslyší. 

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,

v nejbližších dnech vás čeká projednávání návrhu stavebního zákona (ST 1008 a souvisejících předpisů ST 1009), normy, která bude mít zásadní dopad na podobu stavebního řízení v České republice. Že je stavební řízení potřeba zjednodušit a zrychlit, to víme už dlouho. Nesouhlasíme ale s tím, že podmínkou změny je zrušení významné část stávajících stavebních úřadů (dle ST 1008) anebo dokonce převedení celé stavební agendy pod stát, jak navrhuje i komplexní pozměňovací návrhu poslance Kolovratníka, který najdete v Usnesení hospodářského výboru č. 355 ze dne 3. února 2021, ST 1008/7, (pozměňovací návrh A z ST 1008/10).

Důvody, pro které nesouhlasíme s vládním návrhem stavebního zákona ani s komplexním pozměňovacím návrhem poslance Kolovratníka, vychází z dlouholeté praxe měst a obcí a hluboké znalosti chodu jak stavebních úřadů, tak agendy samotné. V případě nesouhlasu ze strany obcí a měst se rozhodně nejedná o mocenský boj o razítko či obstrukční nesouhlas založený na antipatiích, ale o vyjádření oprávněných obav, které pramení ze zkušeností zástupců samospráv a znalosti materie i legislativního procesu, který byl minimálně v případě předložení komplexního pozměňovacího návrhu poslance Kolovratníka významně porušen.

Naše hlavními argumenty, které hovoří v neprospěch vládního návrhu i komplexního pozměňovacího návrhu, jsou následující:

- Zrušení několika stovek stavebních úřadů a jejich přesun do větších měst povede k zásadnímu omezení dostupnosti stavebních úřadů zejména pro obyvatele menších sídel.
- Zároveň prodloužení vzdáleností mezi stavebním úřadem a stavebníkem bude představovat i komplikaci pro úředníky, kteří se v rámci územního i stavebního řízení účastní tzv. místních šetření. Některé části řízení prostě zdigitalizovat nelze.
- Oddálení úřadu od občana a úředníků od faktického předmětu stavby bude představovat vznik většího počtu černých staveb. Stavebníci nebudou mít zájem o získání povolení a do vzdálených míst „oko úředníka nedosáhne“. S neblahou situací se ovšem bude potýkat obce, ve které se tyto nešvary budou bez potrestání dít.
- Před cca 8 lety byla přijata tzv. Drábkova reforma, která odvedla sociální pracovníky z malých obcí a z městských a obecních úřadů převedla sociální pracovníky věnující se agendě sociálních dávek. Již na začátku reformy z obecních úřadů na úřady práce nepřešel plný počet zaměstnanců, jak se původně předpokládalo, a v následujících letech následovala další vlna odchodů z úřadů práce, které jsou dodnes v podstavech. Tento přesun sociálních pracovníků
z menších obcí a tzv. „dávkařů“ na úřady práce jsme měli možnost pocítit během pandemie, kdy starostové a starostky byli povinni se postarat o seniorní obyvatelstvo v obci. Sociální pracovníci ze sociálních odborů na ORP či POÚ během pandemie neopouštěli úřady, tedy území nebylo pokryté. Nutno dodat, že sociální agenda se od tzv. Drábkovy reformy ani po osmi letech nestabilizovala a stejné obavy máme i v případě změny struktury stavebních úřadů.
- Souhlasíme s argumentem zastupitelnosti, proto neobhajujeme existenci tzv. jednohlavých stavebních úřadů, nicméně i zastupitelnost má své limity a představa o zastoupení nemocného zaměstnance úřadu v Českých Budějovicích kolegou z Ostravy je více než iluzorní. V rámci stavebního i územního řízení je třeba znát místní poměry a dále se účastnit tzv. místních šetření, což se na dálku opravdu velmi špatně vyřeší.
- Aby naše argumentace nebyla pouhou dojmologií a z důvodu nedostatečné analýzy dopadů vládního návrhu zákona a nulové analýzy u komplexního návrhu, jsme byli nuceni si zjistit vlastní údaje:
- Z našich průzkumů vyplývá, že do státní správy chce přejít jen 40 procent stávajících pracovníků stavebních úřadů, což je méně než polovina. Nedostatek úředníků v konečném důsledku znamená delší dobu na vyřízení žádosti o povolení a také přetížení personálního obsazení, což vede k častější fluktuaci mnohdy již proškolených zaměstnanců, nespokojenosti stavebníků, úředníků a větším výdajům. Ostatně podobnou situaci zažíváme v případě „dávkařů“ na úřadech práce.
- Z průzkumů také vyplynulo, že nejsou např. vyřešené přesuny archivů a především způsob jejich rozdělení, což se může jevit jako detailní záležitost, dokud ovšem nedojde ke kalkulaci přesunu a nového vybudování jednoho jediného archivu.
- 70 % představitelů obcí by si rádo ponechalo stávající zaměstnance stavebních úřadů, a pokud to bude možné, rádi jim nabídnou jinou pozici v rámci struktury obecního či městského úřadu.

Veškerá vyhodnocení dotazníků týkajících se novely stavebního zákona naleznete na našich stránkách. (www.smscr.cz)

- Velkou neznámou je finanční náročnost předpokládaných změn, která není dostatečně zmapovaná (viz přesun archivů, nájmy budov, neznámá sídla úřadů a jejich konečný počet, neznámý počet úředníků apod.), a proto rozhodně nelze předpokládat, že by nový systém a jeho změna představovaly úsporu. Chaos, opomenutá detailní příprava a nevyjasněné vztahy v každé oblasti lidské činnosti představují zbytečné úkony a nadměrné finanční výdaje, které nás v případě přijetí nového stavebního zákona čekají.

Sdružení místních samospráv ČR se dlouhodobě snaží předejít fatálnímu kolapsu, který v oblasti výstavby po přijetí novely stavebního zákona nastane, leč bohužel zatím bezúspěšně. Navzdory naší odborné argumentaci se nám zatím nepodařilo ministerstvo ani předkladatele komplexního pozměňovacího návrhu, poslance Martina Kolovratníka, přesvědčit, že navrhovaný zákon přinese nejen zhoršení dostupnosti pro stavebníky z menších obcí a komplikace pro úředníky, ale ve výsledku stavební řízení v celé České republice fatálně poškodí. Nehledě na fakt, že v případě návrhu poslance Kolovratníka se nejedná pouze o komplexní pozměňovací návrh, ale fakticky o reformu, která nebyla řádně projednána jak s rezorty, tak připomínkovými místy, není podložena závěry jednání odborné veřejnost, výpočty finanční náročnosti ani analýzou dopadů. Veškerá odpovědnost za přijetí této reformy a její následné dopady je pouze na bedrech zákonodárců, tedy členů Poslanecké sněmovny ČR a Senátu.

S ohledem na průběh jednání hospodářského výboru a projednávání návrhů na plénu jsme i přes výše uvedené zaznamenali velkou podporu jak komplexnímu pozměňovacímu návrhu poslance Kolovratníka, tak vládní novele stavebního zákona, a proto s ohledem na velmi negativní zkušenosti z uspěchaného přijetí odpadového balíčku, jehož legisvakance byla kratší než vánoční prázdniny, vás chceme požádat o podporu PN 8053/8054 (V. 11-13/V. 14 – 16) poslankyně Kovářové, která navrhuje posunutí doby účinnosti jak jednotlivých částí, tak celého zákona o rok či dva. V případě rušení stavebních úřadů a přechodu na centrální model totiž budeme mít méně než půl roku od předpokládaného přijetí zákona, neboť účinnost pro tuto část je v případě KPN Kolovratník zamýšlena již na 1. ledna 2022.

Velice vám děkuji za přečtení a vaši dosavadní práci ve prospěch občanů a České republiky, která se doufejme i nadále bude moci nazývat právním státem.

S pozdravem

Stanislav P o l č á k
předseda SMS ČR