Nárůst černých staveb a deformovaný legislativní proces. Schválená novela stavebního zákona má zásadní nedostatky

Poslanci podle SMS ČR bohužel nevyužili možnost odstranit pozměňovacími návrhy nejzávažnější nedostatky návrhu, například riziko dodatečné legalizace černých staveb či potenciálně nevratné zásahy do územního plánování a ochrany přírody. SMS ČR také dlouhodobě upozorňuje, že takto rozsáhlou a významnou novelu provázel zcela netransparentní legislativní proces.

„Mrzí nás, že nebyly například přijaty pozměňovací návrhy, které by odstranily možnost dodatečné legalizace černých staveb. Očekáváme nárůst černých staveb především v chráněných krajinných oblastech, na horách a turisticky exponovaných částech republiky. Taková úprava podle našeho názoru narušuje princip rovnosti před zákonem a vysílá veřejnosti velmi problematický signál,“ říká Petr Halada, předseda SMS ČR.

Stejně tak nebyl přijat návrh, který by obcím pomohl v oblasti digitálních technických map. Ty stejně jako celá oblast digitalizace nejsou připraveny na to, že novela současně zkracuje lhůty a zavádí fikce. V kombinaci s dlouhodobým nedostatkem odborných pracovníků se SMS ČR obává, že sice budou rozhodnutí a stanoviska vydávána rychleji, avšak za cenu nižší právní jistoty a většího rizika chyb.

Dlouhodobě Sdružení nesouhlasí ani se zrušením stávající soustavy stavebních úřadů a přechodem na čistě státní model stavební správy. Vzhledem k odložené účinnosti této části novely však za nejbližší a nejzávažnější dopady považuje SMS ČR především změny v územním plánování, postavení dotčených orgánů a v ochraně přírody, krajiny, památek a kulturních hodnot. Právě tyto zásahy mohou být v řadě případů nevratné.

Současně SMS ČR oceňuje, že byly přijaty alespoň některé pozměňovací návrhy, které částečně zmírňují dopady předloženého návrhu. Za správný krok lze považovat například vynětí výdejních boxů z režimu drobných staveb.

„Původní řešení šlo proti potřebám obcí i samotnému smyslu stavebního zákona, který by měl stavební proces zjednodušovat, nikoli vytvářet další administrativní překážky. Nadále jsme přesvědčeni, že regulace umisťování výdejních boxů má být řešena jednoduše – obecně závaznou vyhláškou obce, nikoli komplikovaným a pouze částečným řešením navrženým v komplexním pozměňovacím návrhu,“ uvádí Petr Halada.

Závěrem považuje SMS ČR za důležité uvést, že za dobu, kdy je připomínkovým místem, se jeho zástupci nesetkali s legislativním procesem, který by byl takovým způsobem deformován, jako se tomu stalo v případě novely stavebního zákona.

„Takto zásadní návrh byl projednáván bez dostatečných podkladů a bez základních náležitostí, které by měly být samozřejmostí nejen pro odbornou veřejnost, ale i pro samotné poslance. Ani prostřednictvím poslaneckých interpelací se nepodařilo získat odpovědi na zásadní otázky týkající se nákladů ani dalších kroků spojených s realizací navrhovaných změn,“ dodává Petr Halada.

Takový způsob přípravy a projednávání rozsáhlé reformy nepovažuje SMS ČR za odpovídající standardům kvalitní legislativy ani principům demokratického právního státu. O to závažnější je situace v kontextu současné zákonodárné praxe, kdy jsou nejvýznamnější změny prosazovány prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů, tedy bez mezirezortního připomínkového řízení, bez projednání v Legislativní radě vlády a bez řádného vyhodnocení dopadů (RIA). U většiny návrhů tak chybí analýza dopadů na veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí i práva občanů, stejně jako transparentní vyčíslení nákladů, které si přijetí navržených změn vyžádá.