Účastníci konference SMS ČR: MMR při reformě stavebního práva rezignovalo na komunikaci. Přesun územního plánování podporují jen 2 z 10 obcí

Účastníci se shodli, že novelu poškozuje nejen nestandardní způsob, jakým byla projednávána, ale i přístup Ministerstva pro místní rozvoj, které rezignovalo na komunikaci s autory vznesených připomínek. SMS ČR prezentovalo i část závěrů průzkumu mezi obcemi – například pouze 20 % obcí podporuje přesun územního plánování výhradně do své působnosti.

„V průběhu panelových diskuzí opakovaně zazněla silná kritika způsobu, jakým byla takto významná legislativa připravena. Co je nejzásadnější, vystupující napříč organizacemi se shodli, že tento způsob projednávání legislativy nemůže vést k dobrému výsledku,“ sdělil předseda SMS ČR Petr Halada. 

Konference se zúčastnila celá řada dotčených organizací, například Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), Česká komora architektů, Arnika nebo Komora tajemníků městských a obecních úřadů, ale i řada dalších představitelů z praxe a zástupců obcí. Podle jejich ohlasů vyjadřuje území značné obavy z výsledku takto koncipovaného legislativního procesu.

„Z pohledu přípravy komplexního pozměňovacího návrhu je alarmující, že se zúčastnění shodli na zcela nedostatečné komunikaci MMR ve věci vznesených připomínek. Ve většině případů ministerstvo vůbec nereagovalo, což jen dokládá vládní netransparentní přístup k přípravě zákona,“ vysvětlila Jindra Tužilová, vedoucí legislativy SMS ČR.

„Špatná komunikace MMR se bohužel projevila i v případě odborné konference, kdy přes naše opakovaná pozvání na ni nenašel cestu žádný z jeho představitelů. Je škoda, že postrádají odvahu postavit se před představitele obcí a měst a dalších dotčených organizací a diskutovat s nimi o tak závažné problematice,“ uvádí Petr Halada.

Jen 10 % obcí je připraveno nést plnou odpovědnost za územní plánování

Sdružení na konferenci prezentovalo závěry svého průzkumu, jehož se zúčastnilo téměř 900 obcí a který se zaměřil na problematiku chystaných změn v územním plánování. To dnes zčásti zajišťují obce s rozšířenou působností, ale dle návrhu má přejít do samostatné působnosti obcí, navíc oslabuje roli dotčených orgánů a umožňuje povolovat stavby i v rozporu s územním plánem.

Z průzkumu vyplývá, že tuto změnu podporuje pouze 20 % zástupců samospráv. Jen 10 % obcí je připraveno nést plnou odpovědnost za územní plánování, včetně finančních dopadů, soudních sporů a případné trestně-právní odpovědnosti. Přibližně 90 % obcí odmítá výjimky z územního plánu bez účasti veřejnosti a dotčených orgánů – jejich vyjádření spolu s veřejnou kontrolou považují i za ochranu před právními a reputačními riziky.

„Reforma v současné podobě nepředstavuje posílení samospráv, ale neřízené převedení odpovědnosti na obce, které pro výkon této agendy nemají personální ani finanční kapacity a ani odpovídající metodiku,“ dodává Petr Halada.

Obce, které dnes nemají vlastní stavební úřad, nebudou bez podpory ORP schopny zajistit současnými kapacitami ani základní agendu, na trhu práce přitom panuje zásadní nedostatek volných odborníků.

Téměř 60 % obcí považuje aktuální podobu územního plánování se zapojením dotčených orgánů za příliš složitou a zdlouhavou, na druhou stranu tři čtvrtiny obcí nepovažují územní plánování za hlavní brzdu svého rozvoje – tou je především nedostatek financí, složitá administrativa a komplikovanost dotačních programů.

Závěry analýzy k dotazníkovému šetření o změně územního plánování jsou k dispozici na webu SMS ČR zde.