Změna pravidel pro veřejné opatrovnictví na obzoru? Sdružení místních samospráv ČR se podařilo otevřít přehlížené téma

Na základě iniciativy SMS ČR se zástupci obcí sejdou ve středu na jednání se zástupci Ministerstva vnitra, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva spravedlnosti. SMS ČR prosazuje, aby mezi sebou mohly obce po vzájemné dohodě uzavírat veřejnoprávní smlouvy, díky nimž bude možné po odsouhlasení soudem převést funkci veřejného opatrovníka z jedné obce na druhou.

Soudy určují obce jako veřejné opatrovníky osob s omezenou svéprávností v případech, kdy se nepodaří najít jiné osoby, typicky příbuzné, které by se této zodpovědnosti ujaly, nebo to dotyční odmítnou. Pro opatrovance je tak obec, kde má bydliště, poslední volbou. Pro obec je přikázané opatrovnictví přenesený výkon státní správy, kterého se nemůže zříct. Zástupci obcí považují za problematické, že dnes soudy rozhodují o určení veřejného opatrovnictví na základě bydliště a nemají možnost přihlédnout například k personálním kapacitám dané obce. To by se však mělo konečně změnit.

„Funkci veřejného opatrovníka dnes musejí často vykonávat například i neuvolnění starostové, kteří vedle správy obce docházejí do vlastního zaměstnání, což je z časových důvodů nevyhovující jak pro opatrovance, tak pro starostu. Obce v roli veřejných opatrovníků tak už roky čekají na změnu, kterou by představovala možnost uzavření veřejnoprávních smluv, na jejichž základě by mohlo opatrovnictví přejít na jinou obec. Toto zatím není možné,“ říká Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR.

Veřejné opatrovnictví je v ČR vykonáváno pro více jak 12 tisíc osob. Počet veřejných opatrovanců stále stoupá, protože pro rodinné příslušníky či členy domácnosti je mnohdy výkon opatrovnictví příliš náročný, a proto je přidělen obci. Mezi povinnosti veřejného opatrovníka patří péče o majetek opatrovance, správa jeho bankovních účtů, řešení dluhů, komunikace s úřady i zdravotnickými zařízeními a hájení nejen jeho práv, ale především jeho zájmů a potřeb. U samostatně žijících opatrovanců musejí opatrovníci dohlížet i na pravidelné hrazení nákladů spojených s bydlením a nezřídka musí opatrované osobě vyplácet také kapesné, protože dotyční mají omezeno disponování s většími částkami.

Díky iniciativě SMS ČR nyní o variantě umožňující veřejnoprávní smlouvy, jež prošla již dvakrát mezirezortním připomínkovým řízením, jednají zástupci hned tří ministerstev.

„Na základě dohody a uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi ideálně co nejbližšími obcemi by došlo k efektivnějšímu výkonu funkce veřejného opatrovníka obcemi, které disponují například vlastními sociálními pracovníky. Věřím, že do třetice stihneme změnu projednat nejen v mezirezortním připomínkovém řízení, ale také na vládě a v Parlamentu. Obcím a opatrovancům toto vláda dluží již několik volebních období,“ dodává Eliška Olšáková.