Dobrý starosta musí být nadšenec, lokální patriot a také trochu idealista, říká nejdéle sloužící starosta pražských městských částí.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

• Mají dnes městské části silnější hlas než dříve?
• Měly by mít větší kompetence?
• Co je největší pražský problém, když ne doprava?
• Jakým projektem Lochkov aktuálně žije a co ho zdržuje?
• V čem se liší práce starostů menších a větších městských částí?

Vzpomenete si ještě na ten okamžik, kdy jste byl poprvé zvolen starostou? Co tomu předcházelo?

Nebyl jsem v souladu s komunistickým režimem. Hlavním důvodem byla nesvoboda. Po listopadu to bylo rychlé. Občanské fórum (OF) v Lochkově vzniklo hned v roce 1990, ale dostalo se pod vliv lidí, kteří spíše než rozvoj a budování nového Lochkova začali řešit své osobní zájmy, a to i se zapojením agenta StB. To řadě lidí v OF vadilo, a tak jsme utvořili koalici, která jim v tom zabránila. Z toho ovšem vyplynula povinnost převzít odpovědnost za správu obce. S kolegy jsme byli kooptováni do zastupitelstva městské části Praha-Lochkov v roce 1990, tehdy jsem se také stal místostarostou. Starostou byl zvolen velmi uznávaný lochkovský patriot pan Sloup, který už ale o čtyři roky později nekandidoval, takže jsem se stal v roce 1994 starostou já. Byla to doba velkého nadšení a nezištné práce pro obec. Mnoho lidí nás se zanícením podporovalo, byla tu tehdy taková ukázková občanská společnost. Co bychom za ni dnes dali.

Vy jste tedy uvolněný starosta?

Nikdy jsem nechtěl být finančně závislý na veřejné funkci, proto kontinuálně starostuji jako neuvolněný. Mimochodem místostarostkou se tehdy stala Eva Filipová, která je v této funkci doposud a pro Lochkov dýchá. Také dva zastupitelé s námi pracují už od roku 1998, ostatní přišli následně, ale obecně zde máme velmi malou fluktuaci zastupitelů.

Ve funkci starosty jste nepřetržitě 30 let. Co se za dobu vašeho úřadování v Praze-Lochkově změnilo nejvíc? Je to teď podle vás úplně jiné místo k životu?

No, myslím, že se Lochkov proměnil k nepoznání. Za bolševika Lochkovem projížděly tatry s lomovým kamenem z Řeporyjí z lomu, což místním včetně mě vždy velmi vadilo. Bylo zde minimum sítí s nedostatečným příkonem, což na konci naší nejdelší ulice znamenalo velké podpětí. První věc, kterou jsme hned po revoluci začali řešit, bylo zásobování vodou. Poté přišlo masivní zasíťování našeho katastru, vzpomínám si na ta dlouhá jednání s Telecomem. Vyzvali jsme PRE (Pražská energetika, městská firma), aby přeložil elektřinu, což se povedlo. Metrostav totiž předfinancoval výstavbu trafostanice částkou 3,5 milionu korun. To vedlo ke kompletnímu zasíťování Lochkova elektrickými a telefonními kabely. Další jednání bylo s městskými firmami kvůli kanalizaci, plynu a povrchů komunikací a chodníků. V Lochkově jsme často spolupracovali se stavební firmou IPS. Výstavbu zadávalo a financovalo hlavní město prostřednictvím své organizace OMI (Odbor městského investora). Jsem za ta léta pyšný na městskou zeleň, obecní mobiliář, knihovnu, hasičárnu, fotbalové hřiště…

A pak přišly liniové stavby jako Lochkovský tunel, úsek Pražského okruhu D0 – ten mimochodem protíná třetinu našeho katastru. Při realizaci okruhu jsme se pro zajímavost s ŘSD dohodli, že jim budeme řešit úklid a oni nám za to budou platit. To nám umožnilo financování moderní techniky – kontejnerového Mercedesu ATEGO – velkého traktoru jako universálního nosiče komunálního nářadí. DO s sebou přinesla logicky velký nárůst emisí hluku a škodlivých plynů – na druhou stranu jsme součástí většího celku, respektujeme veřejný zájem a nebráníme rozvoji hlavního města.

Jak vnímáte proměnu hlavního města Prahy jako celku za poslední tři dekády? Máte pocit, že městské části dnes mají silnější hlas než dříve?

No, je to obligátní, vždy je to „quid pro quo“. Praha má ve zvyku investovat do komunálních sítí z celopražského rozpočtu. Lochkov byl k Praze připojen v roce 1976. Výhoda je, že máme moderní sítě, na druhou stranu za to platíme tím, že hospodaříme s výrazně nižšími rozpočty než ekvivalentně velké samosprávy mimo Prahu. Praha přiděluje dotace a investice – třeba u nás je mateřská škola. Já bych si na tohle nestěžoval. Samozřejmě, politické a byznysové zájmy hrají svou roli. Co by ovšem nemuselo být, aby VURM (Výbor Zastupitelstva hl. m. Prahy pro územní rozvoj) rozhodoval o zastavění malinké zahrady v Lochkově, to považuji za absurdní.

…

Celý rozhovor s panem starostou si můžete pročíst v červnovém vydání zpravodaje SMSka. Celé číslo si přečtete v elektronické podobě zde. Archiv s předchozími vydáními si otevřete zde.