Je místní akční skupina povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím?

Dotaz:

Místní akční skupina obdržela od fyzické osoby žádosti o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Je MAS povinným subjektem podle tohoto zákona, když se jedná o zapsaný spolek?

Odpověď:

Podle § 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“) jsou povinnými subjekty, které mají podle InfZ povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti:

• státní orgány,
• územní samosprávné celky a jejich orgány,
• veřejné instituce,
• a dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.

Místní akční skupina (dále jen „MAS“) nepochybně není státním orgánem ani územním samosprávným celkem či jeho orgánem. Pro posouzení, zda určitý subjekt je, či není veřejnou institucí, jsou podstatná kritéria formulovaná v nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. I. ÚS 260/06 (tzv. nález Letiště Praha):

1. Způsob vzniku instituce (z pohledu přítomnosti či nepřítomnosti soukromoprávního úkonu).
2. Hledisko osoby zřizovatele (z pohledu, zda je zřizovatelem instituce jako takové veřejnoprávní subjekt).
3. Subjekt vytvářející jednotlivé orgány instituce (z pohledu, zda dochází ke kreaci orgánů veřejnoprávním subjektem či nikoliv).
4. Existence či neexistence státního dohledu nad činností instituce.
5. Veřejný nebo soukromý účel instituce.

Přestože značná část činnosti MAS z podstaty věci naplňuje veřejný zájem, výše uvedená kritéria MAS převážně nenaplňuje:

• MAS mají právní formu zapsaného spolku, zapsaného ústavu nebo obecně prospěšné společnosti – ve všech třech případech jde o soukromoprávní osoby založené ryze soukromoprávním úkonem.
• MAS ustavují jak územní samosprávné celky, které jsou povinnými subjekty ve smyslu InfZ, tak jiné soukromoprávní osoby (zájmové spolky, místní živnostníci), které povinnými subjekty nejsou.
• Nejméně 50 % rozhodovacích hlasů v nejvyšším orgánu MAS musí mít soukromoprávní subjekty; další orgány MAS tedy konstruují a dohled nad jejím fungováním vykonávají osoby s veřejnoprávní i soukromoprávní povahou.
• Účel existence MAS je v dominantně převažující míře soukromý, a sice hájení zájmů jejích členů.

Zcela jednoznačně pak MAS, jejímž členem jsou vedle obcí i soukromoprávní subjekty (fyzické osoby podnikající, místní spolky apod.), nenaplňuje ani kritérium formulované nálezem Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1146/16 (tzv. nález ČEZ), neboť jejich členská základna nesestává jen z povinných subjektů. Podle bodu 70. nálezu ČEZ přitom veškeré právní následky spojené s postavením veřejné instituce podle InfZ musí jít výlučně „k tíži“ veřejné moci. V případě MAS by tomu tak zjevně nebylo.

MAS je tedy povinným subjektem pouze v oblastech, v nichž má pravomoci rozhodovat o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy (typicky rozhodování o poskytování dotací), a to pouze v rozsahu této rozhodovací činnosti. Při poskytování těchto informací musí MAS dodržovat ostatní ustanovení InfZ (např. o ochraně osobních údajů).

Zpracoval Dominik Hrubý

legislativní analytik SMS ČR

Celý článek si můžete pročíst v březnovém vydání zpravodaje SMSka. Celé číslo si přečtete v elektronické podobě zde. Archiv s předchozími vydáními si otevřete zde.