Jiří Černý: Malá obec není menší verze města

V rozhovoru mluví o potřebě předvídatelného financování, budoucnosti venkovských škol i o tom, proč spolupráce obcí nesmí znamenat ztrátu jejich samostatnosti. Vysvětluje také, jak se z konkrétního problému jednoho starosty může stát téma pro jednání se státem.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

• Proč podle Jiřího Černého malá obec není jen „menší verzí města“.
• Proč nelze hodnotu venkovské školy poměřovat pouze počtem žáků.
• Kde vidí hranici mezi užitečnou spoluprací obcí a centralizací.
• Jak může SMS ČR dostat konkrétní zkušenost starosty až na jednání s ministerstvy.

Co vás po tolika letech vede k tomu věnovat vedle vlastní obce čas právě práci pro SMS ČR?

Je to především zkušenost. Když jste starostou malé obce šestnáct let, velmi rychle zjistíte, že řadu věcí sami na obecní úrovni nezměníte. Můžete být sebelepší starosta, můžete mít dobře fungující úřad i zastupitelstvo, ale pokud se změní zákon nebo pravidla financování, musíte se tomu přizpůsobit.

Právě proto považuji za důležité, aby malé obce nebyly pouze těmi, kdo nové povinnosti přijímají, ale aby měly možnost jejich podobu ovlivnit už ve chvíli, kdy se připravují. V SMS ČR jsem od roku 2017 krajským předsedou a šest let jsem působil také v předsednictvu. Beru to jako určitou službu obcím. To, co člověk získá zkušeností ve vlastní obci, může předat dál, a naopak zkušenosti ostatních starostů pomáhají i nám doma ve Zlaté Olešnici.

A upřímně – člověk po šestnácti letech ve funkci už také ví, že pokud chce něco změnit, nestačí si na to stěžovat. Je potřeba s tím něco udělat.

Celostátní konference SMS ČR otevřela řadu témat, která se bezprostředně dotýkají fungování samospráv. Kde by podle vás měl být hlas malých obcí vůči státu slyšet nejsilněji?

Pro mě je zásadní, aby stát při rozhodování nezapomínal na skutečné fungování obcí. Na papíře může opatření vypadat velmi dobře, ale jeho dopad v obci s pěti sty obyvateli může být úplně jiný než ve velkém městě.

Důležité je především předvídatelné financování a to, aby obcím zůstávaly prostředky na jejich skutečné potřeby. Stát nám často přidává nové povinnosti, ale už méně často k nim přidává odpovídající peníze.

Stejně důležitá je pro mě digitalizace. Ta má smysl tehdy, když lidem i obcím něco zjednoduší. Nesmí to být tak, že úředník místo jednoho papíru vyplní tři elektronické formuláře a následně ještě všechno vytiskne a založí.

Co chcete v předsednictvu reprezentovat jako starosta obce s přibližně pěti sty obyvateli?

Především pohled obcí, které nejsou velké, ale přesto musí zajistit prakticky všechno, co se od samosprávy očekává.

V malé obci nemáte specializovaný odbor investic, právní oddělení, IT oddělení ani člověka, který se celý den zabývá dotacemi. Často máte jednoho nebo několik málo zaměstnanců, kteří musí zvládnout velmi širokou agendu.

A přesto malá obec zajišťuje školu, školku, komunikace, veřejné osvětlení, odpadové hospodářství, sport, kulturu, péči o veřejný prostor a celou řadu dalších věcí.

Malá obec není „menší verze města“. Funguje trochu jinak a potřebuje, aby tomu odpovídala i pravidla.

Zlatá Olešnice má vlastní základní a mateřskou školu. Co vám zkušenost zřizovatele malé venkovské školy dává při jednáních o školství na celostátní úrovni?

Především možnost mluvit z vlastní zkušenosti. Jako starosta vidím každý den, co pro obec znamená školu udržet, rozvíjet a zároveň zajistit kvalitní vzdělávání.

Malá škola není pouze položka v rozpočtu. Je to součást života obce. Dítě ráno přijde do školy, odpoledne jde na hřiště nebo na kroužek a rodiče se potkávají s učiteli i mezi sebou. Škola je často jedním z posledních míst, které ještě přirozeně spojuje celou obec.

Když tedy někdo řekne, že škola s menším počtem žáků je ekonomicky neefektivní, moje první otázka zní: A co bude stát obec její zrušení? Co se stane s dětmi, s rodiči, s dopravou a v neposlední řadě s tím, jestli budou mladé rodiny chtít v obci dál bydlet?

Změny ve financování škol vyvolaly mezi obcemi značnou nejistotu. Co podle vás dosavadní zkušenost ukázala?

Především to, že není možné nastavovat financování pouze podle tabulek a předpokládaných modelů. Skutečný život obce je mnohem složitější.

Naším cílem bylo upozornit na to, že některé náklady byly na obce přeneseny, aniž by se dostatečně zohlednilo, jaký dopad to bude mít právě na malé zřizovatele. Proto jsme požadovali vyhodnocení skutečných nákladů a také revizi některých ostatních neinvestičních výdajů.

Pro mě ale není cílem vyhrát jednu politickou debatu. Cílem je nastavit systém tak, aby byl dlouhodobě spravedlivý a předvídatelný.

…

Celý rozhovor s panem Černým si můžete pročíst v zářijovém vydání zpravodaje SMSka. Celé číslo si přečtete v elektronické podobě zde. Archiv s předchozími vydáními si otevřete zde.