Krajinu zničenou kolektivizací uzdravily pozemkové úpravy. Dnes Dubenec inspiruje příkladnou péčí

Postupnými kroky se zde podle starosty Jaroslava Huňata podařila celá řada funkčních opatření.

Proč je důležité, aby obce pečovaly o veřejná prostranství a okolní krajinu?

Péče o veřejná prostranství a okolní krajinu je klíčová, protože tvoří prostředí, ve kterém my všichni žijeme. Chceme-li, aby krajina nebyla naším protivníkem, něčím, s čím musíme bojovat, ale naopak přirozenou a příjemnou součástí našich domovů, musíme o ni pečovat. Veřejný prostor je tváří obce – vypovídá o nás, o našem přístupu a hodnotách.

Mrzí mě, že na některých místech stále přetrvává starší způsob uvažování, kdy je péče o veřejný prostor vnímána jako výlučná povinnost obce. Přitom právě tam, kde jsou aktivní občané, je to na první pohled znát – drobný úklid, výsadba květin, letniček i trvalek, to vše dokáže proměnit prostor a posílit vztah lidí k místu, kde žijí. Tam, kde se zapojují lidé, vzniká živé, upravené a přívětivé prostředí – a to je cesta, kterou bychom se měli ubírat.

Péče o veřejná prostranství v obci by tedy podle vás měla být více v rukou občanů. A co péče o krajinu, které se v Dubenci věnujete?

Na rozdíl od veřejných prostranství přímo v obci je péče o krajinu mnohem náročnější – a zcela v gesci obce. Po provedení komplexních pozemkových úprav nám přibylo přibližně 7,5 hektaru zatravněných pásů, více než 900 ovocných stromů, přes 250 krajinných stromů a rozsáhlé skupiny keřů. Jde tedy o zcela novou vrstvu péče, která vyžaduje nejen čas, ale i finanční a organizační kapacity.

Zatím jsme na našich pozemcích nezaznamenali větší problémy, ale víme o případech z jiných obcí, kde došlo k poškození zeleně například vlivem postřiků, které vítr zanesl mimo ošetřované pozemky. I to je důvod, proč je důležité s krajinou pracovat citlivě a v úzké spolupráci se zemědělci i vlastníky okolních pozemků. Krajina totiž není kulisa – je to prostor, který má vliv na klima, vodní režim i kvalitu života nás všech.

Vaši obec pravidelně sužovaly povodně. Proč tomu tak bývalo?

Hospodaření na polích v okolí naší obce se výrazně změnilo po vzniku zemědělského družstva a následném scelování pozemků. Dubenec leží v údolí – domy jsou soustředěny podél hlavní silnice a potoka, který protéká jeho středem. Historicky měly zdejší statky a usedlosti za hospodářskými budovami vlastní nebo sdílené úvozové cesty a na ně navazující lány. Ty sloužily k pěstování pestré směsi plodin – od obilovin, brambor a cukrové řepy až po políčka modrého lnu.

Kolektivizace však krajinu zásadně proměnila. Původně rozmanité lány byly scelovány, úvozové cesty rozorány, zanikly sady a třešňovky, které lemovaly obec. Dokonce byl zlikvidován i suchý poldr, který historicky chránil obec před záplavami. Naopak podmáčené plochy byly odvodněny melioracemi a koryto potoka bylo kvůli rychlejšímu odvedení vody napřímeno.

Tento soubor zásahů vedený snahou o zvýšení zemědělské produkce ale zároveň výrazně snížil retenční schopnost krajiny. Vzhledem k velikosti povodí nad obcí a k těmto technickým úpravám se Dubenec stal ideálním prostorem pro tvorbu povodní. Prakticky každá větší srážka – nad 25 mm/m² – znamenala vybřežení potoka nebo splach úrodné ornice z okolních polí.

Opakovaně bylo zaplaveno obecní sportoviště, požární zbrojnice i několik domů v těsné blízkosti potoka. Situace se postupně zhoršovala natolik, že některé pojišťovny přestaly pojišťovat majetek obce.

To byl tedy důvod, proč jste přistoupili k pozemkovým úpravám. Než se na ně podrobněji zeptám, co jim ještě předcházelo? Zkoušeli jste se dohodnout se zemědělci na úpravách hospodaření?

V minulosti se zemědělská protierozní opatření zaměřovala především na zachování tzv. erozních pásů, které měly rozdělovat velké lány. Ukázalo se však, že samotné travní pásy nestačí – voda na svažitých pozemcích rychle nabrala na síle a způsobovala záplavy i nadále. V době, kdy mí předchůdci jednali s tehdejším zemědělským podnikem, nebyla reálná šance na dohodu. Podnik se právě nacházel v procesu transformace na akciovou společnost a čelil silnému vnějšímu tlaku. Otázka změny způsobu hospodaření tehdy vůbec nebyla na stole.

…

Celý rozhovor s panem starostou si můžete pročíst v srpnovém vydání zpravodaje SMSka. Celé číslo si přečtete v elektronické podobě zde. Archiv s předchozími vydáními si otevřete zde.