Menu
Sdružení místních samospráv České republiky, z. s.
KAK_MISTO}

Kybernetický útok není strašák pro korporace, ale realita i pro „Lhotu“. Náměšť nad Oslavou je jen špičkou ledovce

Kybernetický útok není strašák pro korporace, ale realita i pro „Lhotu“. Náměšť nad Oslavou je jen špičkou ledovce 1

Hackerský útok na radnici v Náměšti nad Oslavou 1. dubna opět otevřel otázku, jak jsou české obce připraveny na digitální hrozby. Mnoho starostů se domnívá, že pro hackery nejsou zajímaví, opak je ale pravdou – jsou nejsnazším cílem.

Jak zabezpečit obec i s minimálním rozpočtem a bez vlastního IT týmu? Pavel „Spajk“ Matějíček v kuloárech krajských shromáždění SMS ČR radí starostům jasně: „Nezačínejte nákupem drahých krabic, začněte inventurou a jednou stránkou A4 s krizovým plánem.“

Starosta malé obce má na stole tisíc priorit – od odpadů po dotace na školku. Proč by měl věnovat čas a peníze zrovna kyberbezpečnosti? Je to skutečně reálná hrozba pro ‚Lhotu‘, nebo jen strašák pro velké korporace?

Protože obec dnes není jen úřad s razítkem, ale taky malá digitální firma. Má e-maily, účetnictví, spisovou službu, Czech POINT, osobní údaje občanů, komunikaci se školou, technickými službami i dodavateli. A útočníkovi je v zásadě jedno, jestli útočí na ministerstvo nebo na Lhotu. On si nevybírá podle velikosti obce, ale podle toho, kdo je nejsnazší cíl.

U malé obce bývá problém právě v tom, že nemá vlastní IT tým, všechno často stojí na jednom správci nebo externistovi a bezpečnost se odsouvá, protože „teď hoří něco jiného“. Jenže kyberútok pak neznamená jen problém pro počítače. Znamená zavřený úřad, nedostupné dokumenty, výpadek služeb a často i dost drahou obnovu. Takže kyberbezpečnost není luxus navíc. Je to dnes stejná základní provozní povinnost jako zamykat budovu nebo mít pojištění.

Tady jeden aktuální případ: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/zidlochovice-hackeri-kyberneticky-utok-vykupne-data-software-ransomware-kldr.html

 

V poslední době objíždíte krajská shromáždění SMS ČR a mluvíte s řadou starostů a starostek. Co je ta jedna věc, u které vidíte, že je pálí nejvíc? A co jim v kuloárech radíte jako úplně první krok, když za vámi přijdou s obavou: ‚My na to IT nikoho nemáme, co máme vlastně dělat?

Nejčastější obava je úplně jednoduchá: „My na to nikoho nemáme.“ A s tím souvisí druhá věta: „My vlastně ani nevíme, co všechno máme chránit.“ To je podle mě ještě častější.

A tady je jádro problému. Ne že by starostové byli lehkomyslní. Spíš často nevědí, kde začít, a mají pocit, že kyberbezpečnost je drahá, složitá a jen pro velké organizace.

V kuloárech jim říkám jako první věc: nezačínejte technologiemi, začněte přehledem. Sepište si tři jednoduché seznamy: co všechno v obci používáte za systémy a služby, kdo k nim má přístup a kdo je za co odpovědný. V tu chvíli totiž většina obcí zjistí, že nemá problém jen s bezpečností, ale už i s pořádkem. A bez pořádku nejde dělat bezpečnost.

Druhý krok je ověřit, jestli máte funkční zálohy a jestli je umíte obnovit. A třetí krok je nastavit úplné minimum: silná hesla, vícefaktorové ověření, aktualizace a jasný kontakt na někoho, komu se volá při incidentu. To je mnohem důležitější než nakoupit drahou krabici, které nikdo nerozumí.

Představme si černý scénář: Starosta přijde do práce, zapne počítač a tam svítí nápis, že jsou všechna data zašifrovaná a úřad chce výkupné. Co má v tu první minutu udělat?

V první minutě platí jediné: zastavit šíření a nepanikařit.

To znamená:
odpojit napadený počítač od sítě a internetu, nevypínat ho ukvapeně, neklikat dál na nic podezřelého a okamžitě dát vědět vedení, IT správci nebo dodavateli. Když obec nikoho takového nemá, je potřeba co nejrychleji aktivovat někoho, kdo incident převezme odborně – jsou na to specializované firmy.

Co naopak rozhodně nedělat?

Neplatit hned výkupné, nesnažit se to „nějak proklikat“, nemažte stopy a nezačínejte chaoticky přepojovat ostatní počítače. Úplně nejhorší je dělat, že se nic nestalo, a doufat, že to samo zmizí – i to jsme viděli. V tu chvíli totiž běží čas a útok se může šířit dál.

Prakticky bych to vzal takto: izolovat zařízení, zachovat důkazy, ověřit, co je zasažené, a spustit incidentní postup. Kdo má připravený jednoduchý krizový scénář, ten je v obrovské výhodě. Kdo ho nemá, ten ho začíná psát ve chvíli, kdy už hoří.

Celý rozhovor s panem Matějíčkem si můžete pročíst v dubnovém vydání zpravodaje SMSka. Celé číslo si přečtete v elektronické podobě zde. Archiv s předchozími vydáními si otevřete zde.

 

Datum vložení: 24. 4. 2026 12:26
Datum poslední aktualizace: 24. 4. 2026 12:27

Soběstačná obec 2100

Vzdělávání: Portál zastupitele

Portál zastupitele

Právní poradna

Poradna

Dotační poradna

Dotační modul

Autorská práva jednoduše

Autorská práva

DTMka jednoduše

DTMka

AGIS

AGIS

SMS-služby

SMS Služby

Daňové výnosy 2026

Daňové výnosy 2022

Odměňování starostů

Odměňování starostů

Stavební zákon

Stavební zákon

Životní prostředí

Životní prostředí

Starostův infoservis

Starostův infoservis

Paragrafy bez rizika

Paragrafy bez rizika

Zákon o obcích

Zákon o obcích

Ředitelův infoservis

Ředitelův infoservis

SMS ČR Vzdělávání

SMSČR Vzdělávání

Konference 2026

Projekty
NAŠI PARTNEŘI

Kontakt

Sdružení místních samospráv ČR, z.s.
Nábřeží 599, 760 01 Zlín - Prštné

Telefon: +420 604 345 806
E-mail: info@smscr.cz

IČO: 751 301 65
ID datové schránky: khcbsyh

Hlavní kancelář
Nábřeží 599, 760 01 Zlín-Prštné

Regionální kancelář
Národní 41, 110 00 Praha 1

nahoru