Nový systém energetického poradenství: pomoc pro domácnosti, nebo další administrativní vrstva?

Součástí systému je síť více než 450 proškolených poradců, bezplatné konzultace a nový dokument nazvaný renovační pas, který má sloužit jako plán renovace konkrétní budovy.

Novinka je zatím prezentována jako cesta k efektivnějším renovacím a nižším účtům za energie, skutečné přínosy i případné problémy samozřejmě ukáže až praxe.

Co se tedy mění?

Nově mohou domácnosti využít bezplatné energetické poradenství. Poradci mají pomoci s výběrem vhodných opatření, vysvětlit možnosti financování a doporučit optimální postup renovace. Součástí služby je také zpracování renovačního pasu.

Renovační pas obsahuje:

• vyhodnocení současného stavu domu,
• doporučená opatření ke snížení energetické náročnosti,
• doporučené pořadí jednotlivých kroků,
• odhad investičních nákladů,
• předpokládané energetické úspory.

Pro domácnosti s nižšími příjmy je pas zdarma. Ostatním stát přispívá na jeho zpracování částkou 3 000 Kč u rodinných domů a 5 000 Kč u bytových domů.

Jaké jsou očekávané přínosy?

Myšlenka není úplně nová. Podobné koncepty energetického poradenství fungují v řadě evropských zemí. Smyslem je pomoci vlastníkům budov vyhnout se situaci, kdy investují do jednotlivých opatření bez širšího plánu.

Výhodou může být zejména:

• lepší orientace v dotačních programech,
• možnost rozdělit renovaci do více etap,
• přehled o očekávaných nákladech a úsporách,
• omezení nevhodných nebo předražených nabídek dodavatelů.

Pozitivně se k zavedení renovačních pasů vyjadřují například odborníci z iniciativy Šance pro budovy, podle nichž může dokument domácnostem pomoci vytvořit dlouhodobý plán renovace a převést technické údaje do srozumitelné podoby.

Kde mohou být rizika?

Namístě je určitá opatrnost. Především zatím neexistují data, která by prokazovala, že nový systém skutečně povede k vyšším úsporám nebo efektivnějším renovacím. Renovační pas byl spuštěn teprve na konci dubna 2026 a jeho výsledky bude možné hodnotit až po delším časovém období.

Otázky vyvolává také skutečnost, že se renovační pas stává podkladem pro některé dotační a úvěrové programy. Kritici mohou namítat, že se jedná o další dokument, který bude muset vlastník domu předložit, a tedy o další administrativní krok navíc. Na druhou stranu ministerstvo argumentuje tím, že právě kvalitní příprava má zabránit neefektivnímu utrácení veřejných i soukromých peněz.

Další otázkou bude dostupnost odborníků. Přestože je aktuálně registrováno několik stovek poradců, bude záležet na tom, zda jejich kapacity postačí při větším zájmu domácností a zda bude kvalita poskytovaných služeb v jednotlivých regionech srovnatelná.

Co z toho plyne pro vlastníky domů?

Pokud někdo plánuje zateplení, výměnu oken, instalaci fotovoltaiky nebo rozsáhlejší rekonstrukci, může být bezplatná konzultace s energetickým poradcem užitečným prvním krokem. Především u starších domů může pomoci určit, která opatření mají největší efekt a v jakém pořadí je realizovat.

Na druhou stranu je vhodné vnímat renovační pas jako poradenský nástroj, nikoliv automatickou záruku správného rozhodnutí. Stejně jako u projektové dokumentace nebo energetického posudku bude důležité posoudit doporučení v kontextu konkrétní nemovitosti, finančních možností vlastníka a skutečných potřeb domácnosti.

Teprve v následujících letech se ukáže, zda se nový systém stane praktickou pomůckou pro vlastníky budov, nebo zda bude veřejností vnímán především jako další povinný dokument na cestě k dotacím.

Za správnost:
Mgr. Jindra Tužilová LL.M.
Vedouci legislativní analytička