Menu
Sdružení místních samospráv České republiky, z. s.
KAK_MISTO}

Oslavy vs. spánek – jak na noční klid v obci?

Oslavy vs. spánek – jak na noční klid v obci? 1

Léto je tady a řada lidí se chystá na nejrůznější večerní párty, slavnosti či akce pod širým nebem. Příliš bujaré venkovní veselí ale může narazit na potřebu spánku a klidu ostatních občanů obce, jakož i na předpisy na uvedené téma.

Jak může požadavkům obou skupin občanů obec vyjít vstříc a co v tomto kontextu mohou upravovat právní předpisy?

Dobu nočního klidu stanoví zákon

Základní právní úpravu vymezuje zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, který výslovně definuje dobu nočního klidu v rozmezí od dvacáté druhé do šesté hodiny ranní. Současně říká, že porušení nočního klidu je přestupkem proti veřejnému pořádku, za nějž lze ukládat správní trest. V uvedených nočních hodinách by tedy měl v obci panovat relativně klid a jednotlivci ani hromadné společenské akce by jej neměly narušovat. Hlučnější produkce jako poutě, zábavy či koncerty by měly přizpůsobit svou aktivitu tak, aby její konec nastal před zmíněnou desátou večerní, případně aby se nacházely v prostředí, jež zamezuje šíření hluku do okolí. Další variantou je pak odsunout akci na takové místo, které je stranou obydlí a klid v obci nenarušuje. 

Pokud se některý jedinec či hlasitá společnost přece jen dopustí rušení nočního klidu, je na místě podobné jednání nahlásit na policii. Zpravidla pak dotyčného narušitele nočního klidu konfrontují městští strážníci, kteří mohou příkazem na místě udělit pokutu až do výše 10 000 korun. V případě, že tato osoba spáchání přestupku rozporuje, lze věc postoupit k projednání správnímu orgánu, kterým je přestupková komise na radnici města, obce či městské části. Pachatele lze ale také předvést na policejní služebnu, pokud noční klid nadále narušuje.

V případě déletrvajících problémů a rušení hlukem, například z nedostatečně izolovaného baru či diskotéky, lze celou záležitost také řešit s krajskou hygienickou stanicí, která může ověřit, zda nedochází k překročení hlukových limitů podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Na spory s hlučnými sousedy pamatuje také ustanovení § 1013 občanského zákoníku upravující tzv. sousedské vztahy, kde se stanovuje, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřeného poměru obtěžoval jiné vlastníky hlukem. Soustavné porušování tohoto ustanovení může vést ostatní sousedy k podání předžalobní výzvy, potažmo žaloby samotné. S regulací pomůže i vyhláška

V některých případech ale může být naopak v zájmu obce, a především jejích občanů, učinit výjimku a například během městských slavností, oslav výročí města, hodů či při jiných obdobných příležitostech bujaré veselí umožnit i do pozdějších hodin. Nelze tak ale učinit prostým „přimhouřením oka” nad přestupky oslavenců, ale musí být pochopitelně zachován právní rámec.

 

Obce mají v této souvislosti pravomoc vydávat vyhlášky, kterými je doba nočního klidu regulována. Takovou vyhláškou lze dobu nočního klidu pouze zkrátit, nikoliv ji prodloužit. Při její formulaci je ovšem třeba dodržet několik principů, jejichž porušení může vést k neplatnosti takového právního předpisu. Jsou jimi:

 

Určitost – úprava by se měla týkat konkrétních akcí, jejichž konání lze předvídat v určitém období. Ve vyhlášce nemusí být stanoveno konkrétní datum, akce se mohou vztahovat například k Velikonocům, jejichž datum je proměnlivé, či k hodům, které se každoročně v obci konají zhruba ve stejném období (a konkrétní datum pak obec specifikuje běžnými komunikačními prostředky). Může zde být ale stanoven zcela konkrétní den, například Silvestr.

Nelze ovšem stanovit pravidlo například pro „akce organizované obcí v letních měsících“.

 

Výjimečnost – s předchozím principem úzce souvisí i požadavek výjimečnosti. Záměrem je neupravovat noční klid každý druhý týden v roce, ale pouze při výjimečných příležitostech, které jsou pro obec či její občany důležité.

 

Předstih – obecně by mělo být znění vyhlášky známo s určitým předstihem. Konkrétní datum (například den konání mysliveckého bálu) nemusí být stanoveno přímo vyhláškou, ale mělo by se jednat o pravidelnou a pro obec významnou akci, která se koná například každoročně v druhé polovině ledna, a občané ji tedy mohou předvídat. Obdobný postup ale nejde zvolit například vágním vymezením, že se doba nočního klidu zkracuje při konání plesů a bálů, o kterých bude obec s předstihem informovat.

 

Proporcionalita – do práva na noční klid by mělo být zasahováno v přiměřené a nezbytné míře. Lze tedy pochopit u oslav města například posunutí počátku doby nočního klidu na půlnoc. Celonoční oslavy již ale podmínku přiměřenosti nejspíš nesplňují.

 

Ústavní soud vydal na dané téma několik nálezů

 

Výše zmíněné principy opakovaně pomáhal definovat Ústavní soud, který vydal několik nálezů na dané téma. Na vyhláškách obcí a měst Loket, Příbram, Chrastava či dalších pak blíže specifikoval, jakým způsobem mají být výjimečné případy vymezeny a jak konkrétní musí být obec ve vymezení akcí odůvodňujících zkrácení doby nočního klidu. V tomto kontextu byl z právního hlediska zajímavý nález týkající se vyhlášky města Příbrami, která o hodinu zkrátila dobu nočního klidu každý pátek a sobotu v období letních prázdnin. Ústavní soud zmíněné ustanovení vyhlášky zrušil s odůvodněním, že „výjimečnost se v tomto směru neposuzuje výhradně aritmeticky, podle počtu dní v roce, jak to nyní činí město, nýbrž rovněž podle smyslu a účelu stanovené výjimky. Rozhodné je, že povaha napadeného ustanovení je paušální a bez návaznosti na výjimečnou společenskou událost”. Za zmínku bezpochyby stojí odlišné stanovisko pěti soudců Ústavního soudu, podle nichž bylo pravidlo stanovené vyhláškou jasné a předvídatelné, když se jednalo o výjimečné případy osmnácti dnů v roce, v nichž lze předpokládat zvýšený zájem o delší společenské a rodinné aktivity z důvodu léta, prázdnin a teplého počasí. Tento názor ovšem nakonec zůstal v menšině a byl přehlasován.

 

Pro časopis Samospráva v právu 3/2024 zpracoval Ondřej Preuss

Zveřejňujeme s laskavým svolením autora a šéfredaktorky časopisu.

 

Datum vložení: 9. 7. 2024 9:24
Datum poslední aktualizace: 9. 7. 2024 9:32

DTMka se představuje

Spustit video

Portál zastupitele

Portál zastupitele

Obec 2030

Obec 2030

Webináře

Webináře

SMS-služby

SMS Služby

Daňové výnosy 2024

Daňové výnosy 2022

Poradna

Poradna

Autorská práva jednoduše

Autorská práva

Retroreflexní prvky

Retroreflexní prvky

AGIS

AGIS

Odměňování starostů

Odměňování starostů

Stavební zákon

Stavební zákon

Životní prostředí

Životní prostředí

DTMka jednoduše

DTMka

Dotační modul

Dotační modul

Starostův infoservis

Starostův infoservis

x (263.94 kB)

Projekty
NAŠI PARTNEŘI

Kontakt

Sdružení místních samospráv ČR, z.s.
Nábřeží 599, 760 01 Zlín - Prštné

Telefon: +420 604 345 806
E-mail: info@smscr.cz

IČO: 751 301 65
ID datové schránky: khcbsyh

Hlavní kancelář
Nábřeží 599, 760 01 Zlín-Prštné

Regionální kancelář
Národní 41, 110 00 Praha 1

Projektová regionální kancelář
Žižkova 98, 586 01 Jihlava

Napište nám

Kontaktní formulář

Stisknutím tlačítka Odeslat berete na vědomí, že pro tyto účely vyřízení vašeho dotazu budeme po nezbytně dlouhou dobu zpracovávat vaše osobní údaje, které jste poskytli v tomto formuláři.
nahoru