Šoupl jsem do toho rovnýma nohama, vzpomíná nejdéle sloužící starosta v Moravskoslezském kraji

Obec má něco přes 300 trvale žijících obyvatel, k nimž se v průběhu roku přidávají rekreanti. Starosta je srdcař a má to tady rád.

V rozhovoru se dočtete:

• Proč je stále složitější dělat starostu?
• Jak obec postihly loňské povodně a co aktuálně řeší?
• Jak vnímá starosta pomoc státu?
• Proč se obec pustila do záchrany unikátní a snad i poslední dřevouhelné vysoké pece, v níž se kdysi tavilo železo?
• Je to pro obec výhoda, nebo komplikace, že se nachází v lokalitě Natura 2000?

Pane starosto, jste heřmanovický rodák?

Heřmanovický rodák nejsem, rodiče se sem přistěhovali, když mi bylo necelých pět let. Takže by se vlastně dalo říct, že dnes už jsem Heřmanovičák se vším všudy.

Jaká je vaše původní profese?

Léta jsem dělal na geologickém průzkumu. Byly tady šachty a já jsem pracoval jako mechanik přes hydrauliku. Když firma skončila, dělal jsem nákupčího kaménky. Potom mě přemluvili, abych šel tady na obec. V roce 1994 jsem tedy kandidoval.

Jak na to dnes vzpomínáte?

Bývalý starosta mě přemluvil. Řekl, že bych to mohl dělat, že mám předpoklady. Nevěděl jsem, do čeho jdu. Tak to chodí: něco začnete, zjistíte, že jsou věci, které nemáte dodělané, a proto pak máte v práci pokračovat. Každé čtyři roky děláte vlastně jakýsi konkurz na další čtyři roky. Tak jsem doskákal až do současnosti a nyní jsem přes 30 let starostou.

Kolik vám v té doby bylo let? A vzpomenete si ještě, co se vám tehdy honilo hlavou, když jste do toho šel?

Bylo mi 43. A co se mi honilo hlavou? V těch letech spousta věcí, určitě to nebyly věci, které z toho potom vzešly. Když do starostování člověk jde, v podstatě ani neví, do čeho vstupuje. Šoupl jsem do toho rovnýma nohama. Možná kdybych to s někým konzultoval, všechno bych víc zvažoval. Ale když naskočíte, pak už se perete.

Co se vám vybaví, když se zeptám na nejdůležitější momenty za dobu vašeho starostování?

Tak nejvíc vás zasáhne, když přijdou nějaké živelné katastrofy, což byla povodeň v roce 1997 a v září 2024. Pozitivně nějak nevím, je toho spousta. Jsme tu proto, aby po nás něco zbylo, aby to lidé hodnotili pozitivně. Povedla se například rekonstrukce památkově chráněné budovy, z níž je dnes toto komunitní centrum, které nyní slouží nám všem.

…

Celý rozhovor s panem starostou si můžete pročíst v červencovém vydání zpravodaje SMSka. Celé číslo si přečtete v elektronické podobě zde. Archiv s předchozími vydáními si otevřete zde.