Starostka srdcem komunity: Rozhovor s Brigitou Petrášovou o životě, historii a budoucnosti Morkůvek

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

• Jak zkušenosti z práce chůvy i dělnice ovlivňují přístup starostky k vedení obce?
• Jak se z parašutistického výcviku a lásky k letadlům stala vášeň, která ovlivňuje komunitní projekty?
• Jak Brigita Petrášová propojuje historii s každodenním životem obce?
• Jaké projekty a plány čekají Morkůvky a jak se do nich mohou zapojit obyvatelé?

Působila jste v různých profesích – od ekonomie přes práci ve výrobě až po chůvu v dětské skupině. Jak tyto zkušenosti ovlivnily váš přístup k práci pro obec?
Ano, pracovala jsem jako ekonomka, účetní, prodavačka, ale i dělnice či šička. Později jsem občas zastoupila chůvu v dětské skupině. Zpětně vnímám tuto cestu jako výhodu: ekonomika mi dala přehled, zkušenosti z výroby pokoru a pochopení pro každodenní starosti lidí, práce s dětmi trpělivost, empatii a schopnost naslouchat. Obec není úřad, ale komunita lidí s různými potřebami – a lidský rozměr je při rozhodování zásadní.

Kdy a proč jste se stala starostkou?
Do funkce jsem „spadla“ po roce práce v zastupitelstvu, kdy bylo třeba nahradit odvolaného starostu. Přijala jsem zodpovědnost a první větší projekt byl nový mostek přes potok. Dnes vím, že je potřeba plánovat a volit priority, ale tehdy to byl důležitý krok a jsem na něj hrdá.

Vaše obec provozuje dětskou skupinu Peřinka. Jak ji vnímáte z pozice starostky a chůvy?
Peřinka nahrazuje mateřskou školu a umožňuje dětem zůstat v obci, poznávat kamarády a zapojovat se do komunitního života. Kurz chůvy jsem absolvovala hlavně pro případné suplování – pár hodin v roce – ale vždy si to užívám. Zkušenost mi ukazuje důležitost důvěry s rodiči, individuálního přístupu k dětem a vštěpování lásky k obci. Ale upřímně – nevím, jestli bych tuto práci vydržela dělat každý den – skláním se před trpělivostí nejen našich chův, ale i všech lidí, kteří se věnují práci s dětmi dlouhodobě.

Jak zkušenost s dětmi ovlivnila vaši vizi rodinné politiky a bydlení?
Jsem ráda, že můžeme rodičům nabízet možnost sladit práci a rodinu. Bydlení je složitější – mladí chtějí stavět na zelené louce, zatímco obec má mnoho nevyužitých domů. Nový územní plán ale vymezuje rozvojovou plochu pro výstavbu na obecních pozemcích. Trápí mě i generační odcizení, které komplikuje sdílené bydlení, přitom by mohlo řešit mnoho současných problémů.

Jak funguje Komise seniorů 55+ a co se vám osvědčilo?
Komise vznikla před třemi lety a umožňuje seniorům vyjadřovat se k dění v obci a zapojovat se do společenského života. Funguje jako most mezi obcí a aktivními seniory, jejich zapojení přináší nové nápady a zkušenosti. Ráda bych tyto iniciativy propojila s jinými obcemi.

…

Celý rozhovor s paní Petrášovou si můžete pročíst v únorovém vydání zpravodaje SMSka. Celé číslo si přečtete v elektronické podobě zde. Archiv s předchozími vydáními si otevřete zde.