Stát musí pro stavební úřady hledat prostory i úředníky

Z aktuálního průzkumu mezi starosty, v němž Sdružení místních samospráv ČR zjišťovalo důsledky přijetí navrhované varianty stavebního zákona, vyplývají jednoznačně tři skutečnosti:

1. Starostové chtějí pracovníky, kteří by měli přejít do nového státního systému, udržet v obcích. Práce pro ně mají dost a už dříve se potvrdilo, že úředníci do „státního“ příliš nechtějí.
2. Každý třetí starosta by prostory současného stavebního odboru využil po jeho převedení do státního systému pro jinou činnost a s ponecháním státního úřadu zde nepočítá. Stěhovat by se musela i podstatná část archivů.
3. Jen třetina starostů by nabídla státnímu stavebnímu úřadu v obecních prostorách zvýhodněné nájemné.

Podrobněji zpracované výsledky průzkumu, kterého se zúčastnilo 240 starostek a starostů, najdete níže.

Nejčastěji na obecním úřadě řeší problematiku územního a stavebního řízení dva úředníci, odpověděla takto čtvrtina starostů. Výjimkou nejsou ale ani úřady, kde má tuto problematiku na starosti deset a více lidí.

Více než 75 % starostů by stávajícím úředníkům na stavebním odboru nabídlo jinou pozici v rámci organizační struktury obce či města. V této souvislosti stojí za připomenutí březnový průzkum SMS ČR, podle kterého je pouze 40 procent stávajících zaměstnanců stavebních úřadů ochotno přejít do navrhovaného státního systému. Lze tedy předpokládat, že nový model nebude mít dostatek úředníků pro vykonávání veškeré agendy.

Každý třetí starosta neplánuje ponechat státní stavební úřad v obecních prostorách. Pro uvolněné kanceláře by v obcích našli jiné uplatnění. Pouze třetina starostů, ochotných státní stavební úřad v prostorách patřících obci ponechat, by státu nabídla zvýhodněné nájemné. Naopak třetina starostů by požadovala nájemné tržní.

Jen čtvrtina starostů by byla ochotná za nájem ponechat v prostorách obecních nemovitostí archivy. Naopak čtyři z deseti starostů by požadovali, aby byla část archivu, která nepatří obci, odvezena.

Že se stavební řízení zrychlí, očekává pouze 10 procent starostů. Největší část respondentů, více než 50 procent, předpokládá, že dojde k výraznému prodloužení stavebního řízení. Celá čtvrtina starostů je ohledně dopadů nové právní úpravy ještě pesimističtější, podle nich dojde v prvních letech ke kolapsu stavebního řízení.

Průzkumu se účastnili starostky a starostové z 240 obcí napříč republikou. Dle přenesené působnosti byly zastoupeny rovnoměrně obce I., II. i III. typu.

Vybrané citace starostek a starostů zaznamenané v průzkumu:

„Domnívám se, že zrušením stávajícího systému stavebních úřadů, dojde k prodlužování stavebního řízení. Jsem přesvědčen, že znalost místních poměrů, které současný úředník stavebního úřadu zná, je nenahraditelná, a to jak z hlediska rychlosti rozhodování, tak i kvality vydávaných rozhodnutí,“ říká Pavel Houšť, starosta obce Hodonice.

„Stát by měl poskytovat co nejdokonalejší službu. Stavební řízení či územní plánování je především místní záležitostí, proto má smysl ji dělat na úrovni obcí. V prosazované změně nevidím žádné zlepšení pro občany města,“ říká Pavel Svoboda, starosta města Dobříš.

„Je to další centralizace. Pro některé naše občany to bude ‚výlet‘ na celý den,“ říká Marie Čápová, starostka města Kasejovice.