V devadesátkách to chtělo chytit ten správný vítr a jít cestou, která obec rozvíjí

Dnes je nejdéle sloužícím starostou v celém Plzeňském kraji a rozhodně nepatří k obyčejným starostům/údržbářům. Naopak. Blížejov se pod jeho vedením rozrostl i omládl.

V rozhovoru se dočtete:

• Co by Jiří Červenka doporučil mladším či zcela novým starostům?
• Co už bylo lepší a po čem se mu naopak nestýská?
• Jak si obec poradila s loňskou bleskovou povodní a jaká opatření nyní připravuje?
• Jak se to podařilo, že se počet obyvatel Blížejova zdvojnásobil?
• Co by chtěl starosta do konce volebního období ještě stihnout?

Jaký je váš recept na to být tolik let starostou?

Práce starosty vás musí bavit. Musíte milovat svoji obec, musíte mít stále chuť funkci starosty vykonávat a nesmíte se nechat odradit, byť i malým nezdarem ve vašich plánech. Někdy je nutno provést dílčí ústupek z plánů, který sice může zkomplikovat cestu k cíli, ale nakonec vede ke zdárnému konci, který uspokojí nejenom vás, ale i vaše okolí.

A teď svou předchozí otázku ještě rozšířím: Jaký je váš recept na to být tolik let starostou, který není pouhým údržbářem obce, ale obec stále rozvíjí?

Tak i já navážu na předchozí odpověď. V tzv. „devadesátkách“, kdy se společnost začínala utvářet do dnešní podoby a my jsme se také učili být starosty v „nové době“, to chtělo chytit ten správný vítr, nenechat se zviklat různými rýpaly a nedůvěřivci a jít si tou cestou, která obec rozvíjí, ne ji pouze udržuje. Vidět za každou svojí prací užitek pro svoje okolí a občany obce, ve které jste se vydal na nelehkou cestu starosty. To bych doporučil i kolegům, kteří budou teprve do funkce nastupovat nebo ji zatím vykonávají kratší dobu než já. Nové úspěchy při rozvoji obce mne zase naplňovaly novými myšlenkami a vizemi, které jsem se snažil realizovat a uvádět do praxe. To by samozřejmě nešlo bez podpory občanů, blízkých spolupracovníků, a hlavně také rodiny. 

V čele radnice jste zažil změnu režimu, divoké devadesátky, změny vlád a zákonů i digitální revoluci. Jaký z toho všeho máte dnes dojem?

Musím se přiznat, že moje představy o chodu naší společnosti v devadesátých letech minulého století byly jiné, než jak tento stav vypadá dnes. Ale to všechno je spojené s tím, že se člověk i společnost stále učí, vyvíjí a nám nezbývá nic jiného než tento stav respektovat. Kriticky se například dívám na odbornost našich vrcholných představitelů státu. Jsem toho názoru, že např. zemědělec by se měl věnovat svému oboru, rozvíjet se v něm, a ne pracovat např. ve zdravotnictví, byť i na manažerské funkci.   

Co už bylo lepší a po čem se vám stýská a naopak – po čem se vám nestýská a co je lepší dnes?

Myslím, že byly lepší a upřímnější vztahy mezi lidmi. Dnes je společnost rozdělená nejenom svými názory, ale také majetkovými poměry nebo sociálním postavením. Chování a jednání lidí je někdy až nevraživé a každý si vykládá demokracii po svém. V úřadě je stále více administrace a papírování. To je ale asi daň za dnešní způsob života. Zase naopak se mi nestýská po direktivním vedení, kdy se vše nařizovalo a nesmělo se z tohoto uhnout. Dnes má přece jenom starosta volnější ruce.

V loňském roce zasáhla vaši obec bleskovou povodeň, velkou vodu jste zažili vícekrát. Jak se s tím obec vyrovnává?

Myslím, že základní odstranění vzniklých škod jsme zvládli velice dobře. Samozřejmě nešlo vše odstranit ihned, na likvidaci následků povodní stále pracujeme. Vyčistili jsme již kanalizaci a zmonitorovali její stav. Letos chceme vyčistit oba rybníky v obci od naplaveného sedimentu a chystáme rekonstrukci poškozeného víceúčelového sportovního hřiště. Vše je nutno provádět a organizovat podle možností obce. V rámci této činnosti klademe také velký důraz na zemědělce, kteří hospodaří na rizikových pozemcích, aby zde neosívali širokořádkové plodiny, u kterých dochází k největšímu riziku odtoku dešťové vody při extrémních srážkách, což má za následek zaplavování naší obce. Samozřejmě se zabýváme i příčinami povodní a chceme realizovat protipovodňová opatření, abychom v co největší míře eliminovali nebezpečí dalších záplav a tím i vzniku škod jak na majetku obce, tak i na soukromém majetku občanů. V této věci je nyní zpracováván projekt na vybudování suchého poldru, který by měl svojí retencí ochránit obec při deštích s velkým úhrnem srážek a regulovaným odtokem srážky pouštět do dešťové kanalizace.     

…

Celý rozhovor s panem starostou si můžete pročíst v květnovém vydání zpravodaje SMSka. Celé číslo si přečtete v elektronické podobě zde. Archiv s předchozími vydáními si otevřete zde.