Datum zveřejnění v ESEMESCE – 1. 2. 2022

Desítky let sloužila márnice ve Vrbátkách-Dubanech jen jako úložiště konví a ručního nářadí používaného k údržbě hřbitova. Převážná část budovy přitom úplně zela prázdnotou. Před pěti lety vyslovil jeden z členů obecní rady otázku, která následně spustila projekt, jež dal opuštěné stavbě nový smysl: „…a k čemu je vlastně ta márnice?“ A tak od letošního ledna vzdává budova hold padlým i jinak zemřelým. Obec ji totiž proměnila v pamětní síň.

Při jaké příležitosti padla zmíněná otázka?

Myšlenka na rekonstrukci nevyužívané budovy bývalé márnice se zrodila v roce 2017, když jsme uvažovali nad vybudováním urnových míst na hřbitově. Hledali jsme pro ně vhodnou plochu… a tehdy padl ten dotaz: „…a k čemu je vlastně ta márnice?“ V tom okamžiku jsme si uvědomili, že roky opuštěná budova by si zasloužila nový kabát. Vedle vstupu na hřbitov, kam chodíme vzpomínat na naše blízké, by přece neměla stát omšelá a zvlhlá stavba, která ještě umocňuje beznaděj nad silou života a smrti. Měla by tu být důstojná budova, která v návštěvnících vyvolá pocit smíření s osudem a která bude odkazovat na památku našich předků, jež pro nás něco znamenali. Vznikl tak nápad vybudovat pamětní síň, kde by byly umístěny pamětní desky významných obyvatel našich obcí a jména padlých ve světových válkách. 

A podařilo se?

Ano. A nejen to. V další části budovy jsme vybudovali veřejné sociální zařízení, které by mělo být součástí každého hřbitova a nám doposud chybělo. Snad se tak zbavíme množství papírových kapesníků, které bylo nedílnou součástí temného zákoutí vedle hřbitova. 

Kdy byla přestavba zahájena a kdy jste pamětní síň kolaudovali?

V roce 2019 vznikla první studie rekonstrukce. Poté, co zastupitelé záměr odsouhlasili, jsme nechali vypracovat projektovou dokumentaci a začátkem letošního roku jsme novou stavbu zkolaudovali a zpřístupnili veřejnosti. Celá akce vyšla na 2,2 milionu korun. Jsem rád, že zastupitelé souhlasili nejen s rekonstrukcí, ale i s pořízením vitrážového okna, které samo o sobě stálo 150 tisíc korun. Díky barevné mozaice skleněných střípků mají vnitřní prostory síně nádech výjimečnosti. Uvnitř jsme pak umístili žulové desky na paměť významných občanů a dále pak desky se jmény padlých ve světových válkách. 

Která významná jména tam lidé najdou?

Mnozí z nás ani netuší, že jsou s našimi obcemi spojena jména významných lidí, kteří zanechali svou stopu v historii naší země a na něž můžeme být právem hrdi. Patří mezi ně rektor Karlovy univerzity prof. MUDr. Jan Jánošík, spisovatel a kněz Karel Křen – vlastním jménem František Zgoda, archeolog Karel Dobeš nebo spisovatelka Zdena Kaprálová. 

A kde jste pátrali po jménech padlých?

Při zjišťování jmen našich občanů, padlých ve válkách, a upřesňování dat jejich úmrtí, jsme nechtěně museli zabrousit i do armádních archivů, kde jsme pak dílem náhody objevili svědectví neobyčejného hrdinství jednoho z našich občanů – Boleslava Hrubana. Možná, že právě jeho příběh je jedním z důvodů, proč se vůbec objevila myšlenka na rekonstrukci naší márnice. Věřím, že seznámení se s osudem pana Hrubana zvýší náš pocit hrdosti na naše předky, na to, co vykonali a co nám po sobě zanechali.

Jsem rád, že jsem měl tu čest podílet se na nalezení nového smyslu této budovy a přitom napomohl znovuobjevení zapomenutého příběhu cti, hrdosti a sebeobětování pro naši vlast. A přitom to byla na začátku „jenom taková běžná rekonstrukce“.

Popisek: Místo nevyužívané márnice vznikla ve Vrbátkách pamětní síň.