Majetín otevřel nové komunitní centrum. Stane se srdcem obce, říká starostka

Paní starostko, přetočme nejprve časoměr o nějakou dobu nazpátek, do doby, kdy jste se rozhodli pro vybudování komunitního centra, před kterým nyní stojíme. Jaký rok a měsíc zvolíte?
Cesta k vybudování komunitního centra byla opravdu dlouhá. Projekt se několikrát měnil a  přejmenovával. Za ten významný den bych určila 14. září 2018, kdy se v majetínské sokolovně uskutečnilo setkání s místními organizacemi k přípravě nového projektu.

Takže se do plánování a realizace centra zapojili i místní obyvatelé?
Přesně tak. Je asi třeba předeslat, že jsme v Majetíně realizovali tříletý neinvestiční projekt zaměřený na rozvoj komunitní práce v obci, který byl zaměřen na zajištění činností souvisejících se vznikem komunitního centra. Úkolem komunitního sociálního pracovníka, jenž byl součástí tohoto projektu, bylo mimo jiné zapojit spoluobčany do rozhodování o stavbě a vybavení budovy. Pracovní skupina složená z místních občanů se pak podílela na plánování a výběru vnitřního vybavení, například obkladů, podlahovin, fasády, kuchyněk, stolů, židlí. V místní škole proběhla mezi dětmi soutěž o logo komunitního centra, které se nyní používá na všech dokumentech.

Co vás vlastně k tomuto počinu inspirovalo?
Při mém nástupu do funkce starostky v roce 2006 byl Majetín na špici mezi obcemi v Olomouckém kraji, vyhrával v soutěži Vesnice roku, spoluobčané byli aktivní, ale pro realizaci těchto aktivit chyběly vhodné prostory. Spolky měly k dispozici jen malou sokolovnu, která byla ale denně obsazena. Folklórní soubor Majetínek tak musel mít zázemí v místní základní škole, členové rodinného centra se scházeli ve společenské místnosti domu s pečovatelskou službou atd.

Centrum vzniklo přestavbou jiné budovy nebo se stavělo od základů nové?
Komunitní centrum je novostavbou a vzniklo na místě bývalého statku rodiny Lovečkovy, kterému místní občané říkali „Lovečkovo“. Byla to jedinečná stavba. Původně jsme ji chtěli zrekonstruovat, ovšem po architektonickém průzkumu v roce 2017 jsme obdrželi jasné vyrozumění, že to není možné. Chtěli jsme zachovat alespoň čelní stěnu historické fasády s ozdobnými prvky, ale ani to se kvůli zchátralému stavu nepodařilo a budova musela k zemi. V srpnu roku 2018 jsme obdrželi stavební povolení na komunitní centrum, stavět se začalo o dva roky později.

Pojďme se teď do centra podívat. Popište nám, jak to zde vypadá?
Projekt byl naplánován tak, aby na návsi vyrostl dům, který tu byl a vždycky bude. Vzhledově nám připomene původní stavbu, avšak ve zcela novém řešení. Před vstupem do budovy vidíme ozdobné prvky na osvětlené fasádě, které podtrhují historizující vzhled. Barva přední fasády byla vybrána podle té původní, je tedy žlutookrová a zdobí ji velký umělecky ztvárněný kovový nápis „Komunitní centrum“. Fasáda ve dvoře je v moderním stylu tmavě šedá. Z bezpečnostních důvodů je vstup do budovy jen pomocí čipu nebo zvonku s kamerou, a to i ze dvora. Okna i vstupní dveře z přední strany jsou napodobeniny původních dřevěných.

My teď stojíme v přízemí, co tady najdeme?
V přízemí vpravo je knihovna – čtenářský klub, malá kuchyňka a společenská místnost Rodinného centra Lvíček, zde má zázemí i sociální poradna. Je tady také WC a úklidová místnost. V levé části se nachází dvě společenské místnosti, kde se střídá během týdne více spolků a aktivit. V jedné z nich je i kuchyňská linka se základním vybavením, ledničkou a myčkou. Na chodbě je opět sociální zázemí pro dámy, pány a tentokrát i pro invalidy (samostatné pro muže a ženy). Dole v suterénu máme ještě technickou místnost a tři samostatné sklady.

Vidím, že do patra můžeme jít po schodišti nebo jet výtahem…
Zde máme velký sál ve tvaru L s výhledem na východ (malá dřevěná okna) a na západ (velká francouzská okna). Sousední malý sál slouží jako zázemí vystupujícím nebo jako prostor pro menší akce. Mezi sály jsou velké dřevěné posuvné dveře. Samozřejmostí je vybavená kuchyňka, úklidová místnost, WC a šatna.

Krása. A co ta přístavba ve dvoře?
Ta poskytla prostory pro keramickou dílnu a společenskou místnost s kuchyňkou, která slouží i jako zázemí pro konání venkovních akcí. Dvorní trakt je lemován z části původní kamennou zdí, kterou jsme opravili a doplnili. Vedle zdi je odpočinková zóna s lavičkami, kryté stání pro kola a travní plocha, na které je umístěn základní kámen s pamětní deskou. Ve dvoře je také šest parkovacích stání a dostatečná příjezdová plocha k zadnímu vchodu a výtahu.

Komunitní centrum jste slavnostně otevřeli vloni v listopadu na svátek svatého Martina. Vy jste při této příležitosti řekla, že se stane „srdcem obce“. Proč?
Krátce – protože komunitní centrum se nachází v centru obce, je navíc dobře přístupné i handicapovaným občanům. Je místem, které bude sloužit nám všem.

Co už se po jeho otevření změnilo?
Budova nabízí dostatečný prostor různým aktivitám a zájmům. Své zázemí zde našel i nově vzniklý rybářský klub pro děti i dospělé. Z prostor obecního úřadu byla do budovy přemístěna místní knihovna. Díky tomu vznikla zase na úřadě nová kancelář v přízemí, což vítají především starší spoluobčané, kteří nyní nemusí při platbě místního poplatku nebo ověření podpisu obtížně zdolávat schody do patra úřadu. Po otevření centra si místní spolky zařídily své klubovny a přemístily do nich vybavení a rekvizity, které měly většinou uschovány v  domovech svých členů.

Jakými akcemi se už kalendář centra zaplnil a v nejbližší době zaplní?
Na konci roku zde proběhlo už několik akcí a setkání, například vánoční jarmark, vánoční setkání seniorů a valná hromada mikroregionu Království. V novém roce bylo první akcí setkání zástupců místních spolků a organizací se zástupci obce k prohloubení spolupráce a přípravě letošních společných akcí. Uskutečnila se zde valná hromada MAS Hanácké Království a hanáckého spolku Hanfos. Úspěšná byla beseda se spisovatelkou Klárou Janečkovou atd. Dvorní trakt poskytl zázemí pro uložení kompostérů získaných díky dotaci z OPŽP, které byly předány spoluobčanům. Podařilo se uspořádat sbírku oděvů, bot, nádobí a dalších potřeb pro sociálně slabé rodiny. Centrum poskytuje zázemí s myčkou na vratné kelímky, které budeme nově používat na všech venkovních akcích. Chystáme přednášky a besedy k environmentální tématice…

Vyjmenovala jste, že centrum nabídne občanům sociální, vzdělávací a volnočasové aktivity, kulturní a společenské události či dílny pro tvořivé chvíle. To je opravdu velmi široké spektrum. Jak bude fungovat příprava programu a kdo jej bude mít na starosti?
S místními spolky každoročně připravujeme plán akcí na celý rok. Proto již nyní víme, které pravidelné akce se zde budou konat. Pod vedením Marty Havránkové výborně funguje školská a kulturní komise, jejíž členky organizačně připravují a následně realizují dané akce. Na koordinaci činností se mimo jiné své pracovní povinnosti podílí správcová komunitního centra Renata Rašková.

Líbí se mně, že myslíte skutečně na všechny generace. A nejen na jejich zábavu. Do centra bude dojíždět také sociální pracovník. Jak často a jaká bude jeho role?
V současné době čelíme všichni řadě obtížných situací a není se čemu divit. Je fajn, že nám s tím někdo může pomoci. Práce sociálního pracovníka v naší obci navazuje na práci započatou v projektu rozvoj komunitní práce, o  kterém jsem hovořila na začátku. V současné době je sociální pracovník plně hrazen z projektu MAS Hanácké Království. Nabízí pomoc, poradenství v různých oblastech (například osamění, zdravotní problémy, bydlení, zaměstnání, sociální dávky, dluhové poradenství a domácí násilí), pomoc s vyplňováním formulářů a  další. Sdílený sociální pracovník je v komunitním centru k dispozici každou lichou středu od 15:30 do 16:30 nebo může přijet k občanům domů.

Vraťme se teď ještě jednou ke stavbě centra. Na kolik investice přišla? A jaké dotace vám pomohly?
Celkem se výdaje na stavbu vyšplhaly na bezmála 35 milionů korun. Pomohla nám dotace z IROP ve výši 7,5 milionů korun, kterou jsme získali přes MAS Hanácké Království, a část nákladů, konkrétně 300 tisíc korun, pokryla i krajská dotace.

Jaké specifické výzvy, nečekané problémy nebo překážky jste museli překonat při stavbě centra?
Překážek na cestě k cíli bylo několik. Těmi nejzásadnějšími byly problémy s přípravou projektové dokumentace, na které se vystřídalo několik projekčních kanceláří. A dále ukončení spolupráce s realizační firmou v polovině stavby. Bohužel pandemie a následně válka na Ukrajině způsobily, že firma nebyla schopna stavbu za vysoutěženou částku dostavět. Proto jsme museli udělat nové výběrové řízení a vybrat jinou firmu.

Co byste poradila kolegům starostům, kteří se na podobnou investici připravují?
Spousta kolegů už má bohaté zkušenosti s realizací staveb či rekonstrukcí a jistě mi potvrdí, že je velmi důležité mít kvalitní projektovou dokumentaci.

Teď, když už je „po všem“, z čeho máte největší radost a co byste si přála?
Přála bych si, aby se na pobyt v komunitním centru návštěvníci, a hlavně pravidelní uživatelé těšili a aby sloužilo nejen současné, ale i mnoha dalším generacím.

To vám a Majetínu ze srdce přeji i já.

Rozhovor vedla Marcela Porvazníková
manažerka SMS ČR v Olomouckém kraji
 

Bývalá budova komunitního centra