Článek zpravodaje - srpen 2021

Městečko Hrochův Týnec se zhruba dvěma tisíci obyvateli najdeme nedaleko Chrudimi. Do své správy získalo před 11 lety zámek i se zámeckou zahradou. Po rekonstrukci a rozsáhlých úpravách se v červnu zámek poprvé otevřel i pro veřejnost. Co všechno se v areálu změnilo a co to pro malé město znamená spravovat historickou památku? Ptáme se starosty Petra Schejbala.

Zámek získalo město do svého majetku v roce 2010. Jak k tomu došlo a kolik to stálo?

Od roku 1959 zde byl dětský domov se školou a středisko výchovné péče. V roce 2010 se provoz přestěhoval do nové budovy v Chrudimi a zámku Přestavlky. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zámek následně bezplatně převedlo do majetku města Hrochův Týnec, protože tomu tak bylo i historicky.

V jakém stavu jste zámek přebírali?

Zámek s parkem byl určen k rekonstrukci. Ta se plánovala už v době, kdy zde sídlil dětský domov. Interiér byl původní

Do čeho jste se pustili nejdříve?

Po převedení jsme museli odstranit části západního oplocení, které bylo v havarijním stavu. Následně jsme obnovili sad (tzv. štěpnici) se zanedbanými ovocnými dřevinami a ostružiním. V sadu jsme provedli terénní úpravy. Rovněž jsme odstranili tři chatky u zámku, které sloužily v létě k přespávání chovanců, stejně tak i skleník a různá tělocvičná zařízení. Bylo také třeba zlikvidovat velkou hromadu shrabaného listí, které se po celá desetiletí ukládalo na jedno místo.

Co následovalo?

Postupně jsme pracovali i na pomocných provozech a začali budovat cesty. Obnovili jsme hřiště, které dostalo vydlážděnou část. Rekonstrukcí prošlo i veřejné osvětlení v parku a letní kino, podél cest jsme zavedli nové rozvody elektřiny. V přírodně krajinářské části jsme vykáceli náletové křoviny, které tam vyrostly až do výšky tří metrů. Lidé se tam báli chodit. Začala revitalizace a rozhodovalo se o osudu jednotlivých stromů – zda hrozí nebezpečí jejich pádu. Většinu těchto úprav jsme financovali z městského rozpočtu.

Podařilo se vám získat dotace?

První dotaci jsme získali na vybudování hřiště. Ta činila zhruba 326 tisíc korun. Druhá, ve výši asi 2,4 miliony, byla na obnovu štěpnice a regeneraci zeleně. Následovalo několik dotací od Pardubického kraje, v souhrnu se jednalo o 390 tisíc. Největší dotaci na zámeckou zahradu jsme získali v roce 2020, jednalo se o 3,5 milionu korun. Po několika desetiletích tak konečně došlo na důkladnou arboristickou údržbu stávajících dřevin, vysazení živého plotu a několika desítek nových stromů. Největší dotaci, kterou nám poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj, jsme obdrželi na rekonstrukci zámku. Ta činila 9 995 000 korun.

Když se stal zámek majetkem města, co pro vás bylo nejtěžší?

Najít jeho smysluplné využití. Což si myslím, že se nedávným přestěhováním knihovny do zámku podařilo.

Bylo těžké najít lidi, co by s vámi spolupracovali?

Kompletní dokumentace probíhala pod dohled em odboru památkové péče Chrudim. Přístup zaměstnankyň byl velice vstřícný, za což jsem jim vděčný.

Já vždy říkám, že povolání starosty v sobě zahrnuje mnohé profese. Od technického správce po právníka. Vy jste si tedy přibral i profesi kastelána…

Je pravda, že za ty roky, co tu jsem, se člověk o zahradě a zámku naučí ledacos. Takže se dá říct, že ano, částečně jsem i kastelán. (smích)

Co zde mohou návštěvníci zažít?

Máme tady knihovnu, disc golf a letní kino. Také se zde na různých místech (uvnitř i venku) konají svatební obřady. Uskutečnil se tady i turnaj v pétanque. Nabízíme náš areál v rámci republiky na uspořádání různých soutěží v tomto sportu.

Našli si lidé zalíbení v disc golfu? Tento sport přece jen ještě všichni neznají…

Ano, skoro každý den vidím, že si sem někdo přijde zahrát. Místní děti si půjčují disky v naší knihovně. Na městském úřadě si lze disky i zakoupit. Máme pouze základní disky, ale existuje jich celá řada. Je to jako v klasickém golfu, kde má člověk spousty různých holí. Na disc golfu se mi líbí, že je to zábava pro celou rodinu.

Jaké máte se zámkem plány do budoucna?

To záleží na příštím zastupitelstvu. To současné přijalo v rámci usnesení náměty na další využití. Je to např. vybudování výstavních prostor, pořádání svateb, zřízení muzea a přestěhování městského úřadu a základní umělecké školy (což by navazovalo na přestěhování knihovny).

Je něco, co vás při rekonstrukci zámku či parku opravdu překvapilo? Nějaká perlička na závěr?

Objevili jsme například základy původních zdí, původní pece nebo různé niky (výklenky), o kterých se dříve ani nevědělo.

Pane starosto, děkuji vám za rozhovor a přeji hodně návštěvníků zámku a zahrady.

Připravila

Kristýna Vodrážková, manažerka SMS ČR v Pardubickém kraji