Jaký je váš recept na to být tolik let starostou?
Práce starosty vás musí bavit. Musíte milovat svoji obec, musíte mít stále chuť funkci starosty
vykonávat a nesmíte se nechat odradit, byť i malým nezdarem ve vašich plánech. Někdy je
nutno provést dílčí ústupek z plánů, který sice může zkomplikovat cestu k cíli, ale nakonec vede
ke zdárnému konci, který uspokojí nejenom vás, ale i vaše okolí.
A teď svou předchozí otázku ještě rozšířím: Jaký je váš recept na to být tolik let starostou, který není pouhým údržbářem obce, ale obec stále rozvíjí?
Tak i já navážu na předchozí odpověď. V tzv. „devadesátkách“, kdy se společnost začínala utvářet do dnešní podoby a my jsme se také učili být starosty v „nové době“, to chtělo chytit ten správný vítr, nenechat se zviklat různými rýpaly a nedůvěřivci a jít si tou cestou, která obec rozvíjí, ne ji pouze udržuje. Vidět za každou svojí prací užitek pro svoje okolí a občany obce, ve které jste se vydal na nelehkou cestu starosty. To bych doporučil i kolegům, kteří budou teprve do funkce nastupovat nebo ji zatím vykonávají kratší dobu než já. Nové úspěchy při rozvoji obce mne zase naplňovaly novými myšlenkami a vizemi, které jsem se snažil realizovat a uvádět do praxe. To by samozřejmě nešlo bez podpory občanů, blízkých spolupracovníků, a hlavně také rodiny.
V čele radnice jste zažil změnu režimu, divoké devadesátky, změny vlád a zákonů i digitální revoluci. Jaký z toho všeho máte dnes dojem?
Musím se přiznat, že moje představy o chodu naší společnosti v devadesátých letech minulého století byly jiné, než jak tento stav vypadá dnes. Ale to všechno je spojené s tím, že se člověk i společnost stále učí, vyvíjí a nám nezbývá nic jiného než tento stav respektovat. Kriticky se například dívám na odbornost našich vrcholných představitelů státu. Jsem toho názoru, že např. zemědělec by se měl věnovat svému oboru, rozvíjet se v něm, a ne pracovat např. ve zdravotnictví, byť i na manažerské funkci.
Co už bylo lepší a po čem se vám stýská a naopak – po čem se vám nestýská a co je lepší dnes?
Myslím, že byly lepší a upřímnější vztahy mezi lidmi. Dnes je společnost rozdělená nejenom
svými názory, ale také majetkovými poměry nebo sociálním postavením. Chování a jednání
lidí je někdy až nevraživé a každý si vykládá demokracii po svém. V úřadě je stále více administrace a papírování. To je ale asi daň za dnešní způsob života. Zase naopak se mi nestýská po direktivním vedení, kdy se vše nařizovalo a nesmělo se z tohoto uhnout. Dnes má
přece jenom starosta volnější ruce.
V loňském roce zasáhla vaši obec bleskovou povodeň, velkou vodu jste zažili vícekrát. Jak se s tím obec vyrovnává?
Myslím, že základní odstranění vzniklých škod jsme zvládli velice dobře. Samozřejmě nešlo
vše odstranit ihned, na likvidaci následků povodní stále pracujeme. Vyčistili jsme již kanalizaci
a zmonitorovali její stav. Letos chceme vyčistit oba rybníky v obci od naplaveného sedimentu
a chystáme rekonstrukci poškozeného víceúčelového sportovního hřiště. Vše je nutno provádět a organizovat podle možností obce. V rámci této činnosti klademe také velký důraz na zemědělce, kteří hospodaří na rizikových pozemcích, aby zde neosívali širokořádkové plodiny, u kterých dochází k největšímu riziku odtoku dešťové vody při extrémních srážkách, což má za následek zaplavování naší obce. Samozřejmě se zabýváme i příčinami povodní a chceme realizovat protipovodňová opatření, abychom v co největší míře eliminovali nebezpečí dalších záplav a tím i vzniku škod jak na majetku obce, tak i na soukromém majetku občanů. V této věci je nyní zpracováván projekt na vybudování suchého poldru, který by měl svojí retencí ochránit obec při deštích s velkým úhrnem srážek a regulovaným odtokem srážky pouštět do dešťové kanalizace.
Vloni si vaše obec také připomněla 700 let od první zprávy o vsi, kdy ji vlastnili zemané z Blížejova. Jaké byly oslavy?
Podle mého názoru se oslavy vydařily a zaznamenali jsme i kladné ohlasy. Do organizace se zapojilo celé zastupitelstvo, vedení naší základní školy a spolky. Protože nemáme adekvátní vnitřní prostory pro konání takové kulturní a společenské akce, byli jsme nuceni ji uspořádat pod
širým nebem a spoléhat na přízeň počasí, které nám naštěstí přálo. Oslavy se konaly v září, jejich dějištěm byla okrajová část Blížejova.
Když už jsme u těch oslav. Podle historických záznamů žilo ve vaší obci před válkou více Němců než Čechoslováků. Právě nyní v květnu si připomínáme 80 let od konce druhé světové války. Jak si toto výročí v obci připomenete?
V naší obci se nekonají organizované oslavy konce druhé světové války. Ale samozřejmě se účastníme těchto oslav v sousedních obcích.
Ale zpátky k obyvatelstvu. U vás se podařilo něco neskutečného. Zatímco jiné obce se vylidňují, u vás se počet obyvatel původní místní části z tehdejších 560 zdvojnásobil. Celkem s ostatními má Blížejov už 1 600 obyvatel. Jak se to stalo?
Jak jsem již řekl, mým cílem byl stálý rozvoj obce. K rozvoji obce patří vytvoření podmínek pro novou výstavbu a nabídka bydlení zejména pro mladé lidi, u kterých je předpoklad založení rodiny. Samozřejmě chcete-li, aby se k vám lidé přestěhovali nebo si postavili vlastní dům, musíte jim také nabídnout další hodnoty, které dnes zejména mladí k životu vyžadují. Jedná se
zejména o volnočasové vyžití, dostupnost zaměstnání, možnost umístění dětí do předškolního
a školního zařízení a jiné.
Co jste udělali? A jaká byla reakce obyvatel?
V letech 2003–2006 jsme v obci Blížejov ve dvou etapách vystavěli na obecních pozemcích
celkem 42 dvojdomků celkem o 160 bytech především pro mladé. Toto byl dle mého názoru základ pro to, aby došlo k navýšení obyvatel v naší obci. Samozřejmě s tím také byly zodpovědným uzemním plánování vytvářeny podmínky pro individuální výstavbu jak v obci Blížejov, tak i v ostatních spádových obcích.
Důvodem byla hrozba, že u vás zanikne základní škola a zbude pouze malotřídka?
Nezapírám, že jedním z důvodů byl také pokles žáků v základní škole, jejímž zřizovatelem
je obec Blížejov.
To bylo velmi odvážné rozhodnutí. Nebál jste se? Byty máte dodnes ve svém vlastnictví?
Ano, výstavba nových domů byla odvážný krok. Určité obavy jsem měl, ale všechno dobře
dopadlo. Dnes má obec ve vlastnictví 60 bytů. Zbytek je ve vlastnictví bytového družstva,
které založili nájemníci bytů.
Jak se dnes daří škole?
Naši základní školu ke konci roku 2024 navštěvovalo 186 žáků a mateřskou školu 63. Kapacita školy je naplněna bezmála ze 100 %. Myslím si, že výuka na naší základní škole je na dobré úrovní a pod novým vedením se jí daří dobře. Školu jsme přestavěli v půdních prostorách, kde vzniklo několik odborných učeben, zřídili jsme bezbariérový přístup do školy vybudováním výtahu. Naopak dluh máme vůči tělocvičně, ta současná již neodpovídá jak prostorově, tak ani
vybavením a zázemím pro žáky a učitele.
Jakým projektem se aktuálně zabýváte a co chcete ještě do konce volebního období zvládnout?
V současné době je naším největším projektem vybudování vodovodu a kanalizace do všech spádových obcí. Současně s tímto projektem pracujeme na zmiňovaném protipovodňovém opatření spočívajícím v realizaci suchého poldru. Byl bych rád, kdyby do konce volebního období
došlo alespoň k zahájení prací na vybudování nové sportovní haly. Myslím si, že právě sportovní hala ještě v Blížejově chybí.
O vás se ví, že jste sparťan. Co dalšího vás v životě nabíjí a dělá vám radost?
Samozřejmě sport mám stále rád, i když dnes už převážně jen u televize. A jako dědeček
mám radost ze svých dětí a vnoučat. Těší mne každý jejich úspěch.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně radosti a zdaru všem vašim aktivitám!
