Rozpočtové určení daní dnes míří na půdu Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky již před rokem schválil novelu zákona o RUD. Byla vyhlášena ve sbírce zákonů pod č. 391/2015 a s účinností od 1. 1. 2017 zvyšuje podíl krajů na výnosech daně z přidané hodnoty na původních 8,92% a zároveň od 1. 1. 2018 zvyšuje u obcí podíl na dani z přidané hodnoty ze stávajících 20,83% (§ 4 odst. 1 písm. b) - „podíl na 20,83 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty“), na 21,40 %. Dále tato novela ruší ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) tzv. motivační podíl („30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmu fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se tato daň vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti srážených a odváděných plátcem daně…“), který je dalším prvkem, který tvoří rozpočet obcí. Zrušení této motivační složky má rozdílné dopady na různé obce a je třeba posoudit předem tyto konkrétní dopady a projednat tuto změnu také se samotnými obcemi a městy.

Vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2012 byl podíl jak krajů, tak obcí na celostátním hrubém výnosu daně z přidané hodnoty snížen v souvislosti se zahájením druhého pilíře důchodové reformy, který byl již zrušen, přišly obce o zhruba 4,5 miliardy korun. Navýšení podílu obcí na 21,40 % jak tomu je v původní novele ovšem podle předkladatelů nových návrhů změny RUD, dostačující není. Případné navýšení s účinností od 1. 1. 2018, které požaduje trojice níže popsaných návrhů, by mělo odpovídat částce okolo 7 miliard korun. Za zmínku také stojí také to, že Senát pouze o jeden hlas nepřijal obdobný návrh navýšení sdílení DPH na 23,58 % již na sklonku roku 2015.

Bylo již zmíněno, že v současné době míří k projednání na půdě Poslanecké sněmovny celkem tři návrhy novelizující výše uvedenou novelu zákona o RUD. Všechny tři návrhy byly předloženy vládě, která však vyslovila nesouhlas z důvodů následujících:

1. návrhy považuje za nekomplexní a nedostatečné, neb dle vlády nelze upravovat změny učiněné v minulém období pouze formou dílčí úpravy určité části veřejných rozpočtů bez ohledu na další vývoj celého systému;
2. dále vláda uvádí, že Ministerstvo financí již vytvořilo pracovní skupinu složenou ze zástupců měst a obcí, kteří tuto problematiku řeší a projednávají zkušenosti a další postupy, jejichž návrhy se průběžně vyhodnocují;
3. motivační podíl (jehož zařazení zpět požadují 2 ze 3 návrhů) je dle názoru vlády nevyhovující, protože jednak pouze prohlubuje nerovné postavení jednotlivých obcí a také každoročně dochází k situaci, kdy obcím je na začátku roku převedeno kladné inkaso na této dani (zejména ze záloh placených podnikateli) – obce takto získávají 30% výnosu na dani podle trvalého bydliště osoby podávající daňové přiznání; následně fyzické osoby na základě podaných daňových přiznání požadují vrátit tak velký objem přeplatků že se inkaso této daně dostává do záporných hodnot ve kterých se drží až do posledních měsíců roku; finanční úřady poté musejí krátit jiné daňové příjmy obcí aby vykompenzovaly tento přeplatek obcí na této dani a obce ve výsledku obdržely pouze to, na co mají ze zákona skutečně nárok; dalším argumentem vlády jsou statistiky, ve kterých se uvádí, že pouze okolo 450 obcí z celkových 6248 mělo z posledních 5 let nárok na prostředky z 30% podílu;
4. v neposlední řadě Vláda uvádí, že navýšení by neodpovídalo částce 7 miliard korun, jak navrhovatel uvádí, ale částce 8,4 miliardy; toto navýšení představuje negativní dopad na státní rozpočet

První návrh ze dne 12. 4. 2016, číslo sněmovního tisku 777, pochází od Zastupitelstva Pardubického kraje. Byl stejně jako ostatní návrhy doporučen organizačním výborem k projednání a přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu. V tomto návrhu se změny týkají skladby daňových příjmů rozpočtů obcí a to navýšení podílu ze schválených 21,40 % (současně 20,83%) na 23,58 %. Dále opět navrhuje zařadit tzv. motivační podíl zpět mezi daňové příjmy rozpočtu obcí.

Druhý návrh ze dne 22. 4. 2016, číslo sněmovního tisku 791, pochází od Zastupitelstva Libereckého kraje. Tento návrh pouze mění podíl z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty na 23,58 %, stejně jako první návrh ale na rozdíl od druhých návrhů neobsahuje zpětzavedení motivačního prvku.

Třetí návrh, ze dne 3. 6. 2016, číslo sněmovního tisku 830, byl navržen skupinou poslanců. Zástupcem je poslanec V. Vilímec. Tento návrh stejně jako první navyšuje podíl z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty na 23,58 % a začleňuje zpět do zákona motivační podíl. Dále mění v § 4 odst. 2 a 5 váhu některých kritérií, které se používají při stanovení procenta, kterým se v odst. 2 obce s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna, a v odst. 5 hlavní město Praha, Plzeň, Ostrava a Brno podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní. Oproti platnému znění poslanci navrhují od 1. 1. 2018 posílit kritérium žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí ze stávajících 7% na 9% a úměrně tomu snížit kritérium koeficientu postupných přechodů u ostatních obcí a přepočítacího koeficientu u Prahy, Plzně, Ostravy a Brna z 80% na 78% (koeficient 0,80). Zvýšení kritéria žáků škol zřizovaných obcemi vychází z praktických poznatků – ukazuje se, že stávající 7 % váha tohoto kritéria neodpovídá průměrným nákladům, které na chod školy musí obce vynakládat. Změna váhy kritéria počtu žáků nemá žádný dopad na státní rozpočet.

Všechny návrhy sledují stejný cíl, a to napravení „nespravedlivého“ stavu, který v předchozích letech vznikl a v případě návrhu poslanců a Zastupitelstva Pardubického kraje také zpětzavedení motivačního prvku, který byl dle slov navrhovatelů vypuštěn unáhleně bez podrobné diskuze se samotnými zástupci obcí a měst, protože mimo jiné tvoří u některých obcí až 20% jejich daňových příjmů. „Předkladatelé také zdůrazňují, že na takové změně se shodují všechna sdružení hájící zájmy obcí. Pokud vláda nepředložila adekvátní návrh zákona pro obě úrovně územně samosprávných celků (kraje i obce) a Parlament ČR náležitou úpravu rovněž neschválil, je cílem předkladatelů nedostatky již přijatého zákona č. 391/2015 Sb. napravit.“

Všechny návrhy jsou navrženy na pořad 53. schůze Poslanecké sněmovny od 29. listopadu 2016.

V tentýž den rovněž zasedla pracovní komise pro změnu RUD, kterou zřizuje Ministerstvo financí. SMS ČR je jejím stálým členem a vyjadřuje se ke všem souvisejícím otázkám. Na základě materiálů předložených na pořad 53. schůze Poslanecké sněmovny zástupci SMS ČR opětovně vyzvali Ministerstvo financí k podpoře návrhu zvýšit podíl obcí na sdíleném DPH na 23,58% v rámci nejbližších jednání Poslanecké sněmovny. SMS ČR zároveň nepodpořilo realizovat posílení RUD obcím za současného odebrání daňového výnosu z hazardních her. Tento návrh nelze považovat za navrácení rovného podílu obcí na celostátním výnosu DPH.