Mezi mateřskými školami nesmí vzniknout propast

Od roku 2002 Česká republika zažívala baby boom, při kterém se především generace narozené v 70. letech, známé také jako tzv. „Husákovy děti“, rozhodly založit rodiny. Trend dosáhl vrcholu mezi lety 2008 a 2009, s počtem 120 tisíc narozených dětí ročně. Od té doby počet nově narozených dětí klesá.

Zvýšený počet novorozenců s sebou přinesl potíže při přijímání dětí do školek. Ne vždy bylo pro děti ve školce místo, a každý rok jich bylo mnoho odmítnuto, a to i v roce 2014 a 2015; předloni se do školek nedostalo 58 939 dětí a loni školky odmítly 60 281 dětí. 

Situace nebyla dlouho systémově řešena a zřizovatelé nebyli schopni plně z vlastních zdrojů kapacity školek znásobit. Ze strany státu neexistovala systémová podpora, která by pružně reagovala na odlišný demografický vývoj po celé republice, a která by řešila jak umístit do školek nové děti. Nejhorší byla situace zejména v tzv. „satelitech“. Tedy v oblastech okolo velkých měst, do kterých se přestěhoval velký počet mladých rodin. Přestože se v některých satelitech počet obyvatel až zdvojnásobil, tato místa postrádala odpovídající občanskou vybavenost.

Reakcí na velký počet odmítnutých dětí ve školkách byl hromadný vznik soukromých mateřských školek a také  vznik zařízení, jež nebyla zákonem dlouho pojmenována – lesních mateřských školek. Tento institut přináší novela č. 178/2016 Sb., kterou se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Touto novelou se do školského zákona zavádí nový typ mateřské školy, kterým je lesní mateřská škola. Lesních mateřských škol je v České republice nyní okolo 140 a jsou specifické místem poskytování předškolního vzdělávání – to se poskytuje zejména venku.  Zařazení lesních mateřských školek do školského zákona jim umožňuje, aby byly zapsány do školského rejstříku. Lesní mateřské školy o možnost zápisu do školského rejstříku dlouhodobě usilovaly, neboť jim přiznává nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územně samosprávného.

Pokud by lesní mateřské školky nebyly jako školky zákonem pojmenovány, hrozilo by jim, že by v nich pětileté děti nemohly plnit povinný předškolní rok. Rodiče by je tak museli zapsat do běžné školky. I po zavedení možnosti zápisu do školského rejstříku, zůstávají lesní mateřské školky alternativou. Tento typ zařízení není spádovou školkou pro určitou oblast a žádná skupina rodičů není povinna děti do těchto zařízení posílat.

Sdružení místních samospráv oceňuje snahu MŠMT řešit situaci nedostatku míst v předškolních zařízeních zařazením lesních školek do školského zákona. Nicméně nesouhlasí s rozdílnými nároky, kladenými na předškolní zařízení.

Klasické mateřské školy musí splňovat vysoké hygienické, prostorové, mikroklimatické podmínky a požadavky na vytápění, provoz, osvětlení, zásobování vodou a další. Účelem těchto vysokých požadavků je zajištění zdravého a vhodného prostředí pro výchovu malých dětí. Tyto vysoké nároky však na lesní mateřské školky kladeny nejsou. Sdružení místních samospráv využilo svého práva a podalo připomínky k novele vyhlášky č. 14/2005., o předškolním vzdělávání a k novele vyhlášky č. 410/2005 o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých.  Připomínky měly za cíl odstranění nerovného zacházení, které spočívá v tom, že na klasické mateřské školky klade zákonodárce větší požadavky, než na školky lesní.

Zaprvé požadujeme zmírnění těchto rozdílů: všechny typy školek by měly dodržovat určitý minimální standard. Zadruhé usilujeme o větší konkretizaci hygienických požadavků u lesních školek. Konkretizace je potřebná, aby text vyhlášky neumožňoval odlišný výklad. V praxi by kvůli odlišnému výkladu mohlo docházet k rozdílnému zajištění hygienické péče a tím i nákladovosti lesních mateřských školek. Rozdílný standard hygienických požadavků znamená i jiné finanční náklady na zajištění tohoto standardu, pokud mají lesní mateřské školky nárok na stejné dotace jako klasické mateřské školy, měly by na zajištění hygienických a jiných standardů vynakládat stejné prostředky.

Podle Ministerstva zdravotnictví, které za vyhláškou stojí, je důvodem nemožnosti konkretizování vzdálenosti hygienického zařízení v blízkosti zázemí lesní školky variabilita řešení uspořádání zázemí lesní mateřské školy. Díky této variabilitě prý nejde jednoznačně specifikovat vzdálenost pro umístění hygienických zařízení. Dále není definována rozloha venkovního prostředí, ve kterém se program lesní mateřské školky realizuje. Lesní mateřská školka navíc pro zápis do rejstříku škol a školských zařízení nepředkládá stanovisko stavebního úřadu, ale pouze popis zázemí a stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

Sdružení místních samospráv preferuje rovné postavení školek. Diskriminaci vidí v povinnosti plnění různě přísných kritérií. Pokud mají lesní mateřské školky po zápisu do školského rejstříku nárok na přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu územního samosprávného celku, měly by mít i stejné povinnosti jako klasické mateřské školky.

Nela Brožková, legislativní analytička SMS ČR