Cenu naděje pro živý venkov vyhrálo Blatno v Ústeckém kraji: Výhra je příležitost uvědomit si, že se nám v obci žije dobře, říká starostka

A když Blatno zvítězilo i v kole celostátním, neznala už její radost mezí. „Když jste stále vnímáni jako ten problémový region, je pro vás takové vítězství velkým překvapením,“ říká v rozhovoru. 

Jaké byly vaše první pocity po zisku celostátní Ceny naděje pro živý venkov? Jaké jsou vaše pocity nyní s drobným odstupem?

Bude to znít jako klasická fráze, ale bylo to zkrátka naprosto nečekané... Nečekali jsme ani ocenění v podobě Fialové stuhy, natož výhru v celostátním kole Ceny naděje. Když se účastníte soutěže Vesnice roku, nemáte tušení, jaké obce jsou vašimi konkurenty, jak si v soutěži vedou, a tak vás každé ocenění zkrátka ohromí. Vyhrát v rámci celé republiky, když jste stále vnímáni jako ten problémový region, je prostě velké překvapení.

Cenu naděje pro živý venkov vyhlašuje v soutěži Vesnice roku SMS ČR. Smyslem ocenění je vzdát hold občanské pospolitosti, která nestaví na hmotných statcích, ale na konkrétních lidech. Připomeňte prosím čtenářům, za co vás hodnotitelská komise ocenila?

Podařilo se nám naplno ukázat, že jsme aktivní komunita, živý organismus. Pozitivní ohlasy máme např. na aktivitu, kdy jsme vytiskli veškeré informace předávané za poslední dva roky našim občanům pomocí elektronické komunikační sítě do dlouhého pruhu (asi 190 stránek), čímž jsme ukázali celou šíři našich činností. Ročně tady máme na 150 akcí v osmi místních částech. Každá místní část má ať už organizovanou nebo neformální partu lidí. Takové pálení čarodějnic máme najednou v sedmi vesnicích, různé části také slaví po svém např. Halloween. Jsou tu i tací, kteří si přáli po letech v zahraničí vrátit se do naší obce, jsou tu s námi necelé dva roky, a přitom plně začlenění do místního dění, organizují nové aktivity. Naše společnost je velmi různorodá, pokud jde ale o něco zásadního, umíme táhnout bez výjimky za jeden provaz, umíme si pomáhat, a to je nejdůležitější.

Co taková cena pro obec znamená? Je to spíše příležitost prohloubit vztahy v obci, nebo to vnímáte více jako závazek? Nebo obojí?

Je to pro nás všechny veliká radost, předně pro celou tu velkou partu, která se přímo podílela na účasti v soutěži.  A je to také příležitost „zatáhnout“ do komunity aktivních obyvatel další. Taková výhra je příležitost uvědomit si, že se nám v obci žije dobře, že je jsme fungující komunita, kde jsou v popředí určité hodnoty, na kterých se shodneme, i když máme logicky v průběhu roku na různé věci různé názory. 

Máte již představu, jak by obec mohla využít získaný finanční obnos?

Vedeme nad tím debatu. Je to něco jako mimořádná odměna, tedy peníze navíc, které by nemusely být rozpuštěny v běžných výdajích, a rádi bychom s nimi tedy naložili mimořádně. Určitě je využijeme tak, aby sloužily lidem, aby udělaly radost nebo pomohly. Možností je samozřejmě velká spousta a probíráme to při společenských setkáních, takže velmi často. Možná to bude nějaký nový herní prvek na dětská hřiště, nový prvek pro venkovní posilovnu nebo sdílené elektrické tříkolky pro hůře pohyblivé spoluobčany, aby se mohli účastnit našich akcí v různých obcích, nebo sdílená pojízdná sauna... Sbíráme nápady a patrně se o nich bude veřejně hlasovat.

Co byste vzkázala dalším starostům napříč celým Českem, kteří aktuálně nemají tak aktivní komunitu, ale rádi by právě svoji obec oživili?

Nevím, jestli mi úplně přísluší radit, myslím, že každý starosta dělá, co může, a někdy je to zkrátka někde těžší... Ale určitě je třeba se nevzdávat. U nás jsme ve všech osmi obcích dělali vše pro to, aby se lidé měli kde společně scházet, a vždy se snažíme naslouchat a podporovat každého, kdo přijde s nějakým nápadem například na uspořádání nějaké akce pro sousedy, spoluobčany. Když mají lidé podporu a prostor pro organizování různých kulturních, sportovních či společenských akcí a tu podporu cítí, dělá se vše lépe a posiluje to odhodlání vytrvat a přicházet s dalšími nápady. A tento přístup se u nás vyplatil a myslím, že si mohu dovolit říct, že jsme tak nějak ve většině rádi, že se navzájem máme. A často si to také navzájem říkáme.