Článek zpravodaje - 10.9.2020

Masarykovy vatry

Vznik Československé republiky si připomínají lidé na různých místech různým způsobem. Obce na jižní Moravě například zapalují Masarykovy vatry. Připomíná to možná trochu dojemnou scénu z filmu Pán prstenů, kdy vzplály postupně hořící majáky na vrcholcích hor. I tady se ohně rozhoří přímo na kopcích tak, aby je navzájem viděli lidé ze sousedství. Z Tvarožné Lhoty vidí fatry třeba v Hroznové Lhotě, Kněždubě, Kozojídkách, Blatnici, Žeravinách či Ratíškovicích. 

Tradice zapalování ohňů má své kořeny již v březnu 1935, kdy lánský Sbor dobrovolných hasičů přišel s návrhem, že na počest 85. narozenin prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka zazní po celé republice hasičské trubky. Na tento „signál“ pak ve všech obcích, kde fungují hasičské sbory, vzplanuly připravené Masarykovy vatry. Jak se tradice Masarykových vater dostala na jižní Moravu a odkdy ji udržujete takto živou?

V roce  2018 jsme hledali vhodnou, nepolitickou formu připomenutí stého výročí naší republiky. S první republikou lidi automaticky napadá osoba prvního prezidenta TGM a odsud byl jen malý krok k objevení historie Masarykových Vater vždy v předvečer jeho narozenin. Jejich zakládání jsem konzultovala s Muzeem TGM v Rakovníku, kde tuto tradici obnovili už v roce 2001 a popisují ji na svém webu.  Pak už jsme měli dostatek inspirace k tomu, abychom vatru republiky  k tomu významnému jubileu uspořádali. 

Kolik obcí se takto každoročně zapojuje?

Smyslem zapálených vater je sounáležitost mezi lidmi i na velkou vzdálenost. Když vidíte, že pár kilometrů od Vás je obec, společenství a v ten okamžik kdy zapálíte oheň vy Vás ti lidé stejným gestem podpoří a přidají se k Vám, sdílí s Vámi národní hrdost, oslavu toho že jste rádi že žijete v krásné zemi na místě kde se dobře žije,  je to nepopsatelný pocit. V roce 2018 nás bylo asi 10 vesnic, které jsme oheň zažehly a navzájem na  sebe viděly.do s tímto nápadem přišel? Diskutovali jsme se starosty okolních obcí, jak mají  v plánu uchopit oslavu 100 let od vzniku Československa. Petr Hanák, tehdejší starosta Hroznové Lhoty řekl, že někde četl o vatrách v době Masaryka. To mě nadchlo a začala jsem zjišťovat více. Oslovili jsme obce v našem okolí, část už měla naplánovanou jinou formu oslavy, část nás podpořila a přidala se. 

V čem jsou Masarykovy vatry jiné než jinde, kde podobnou akci pořádají?

Každý pořadatel určitě program přizpůsobí svým možnostem, místo od místa se liší . Důležité je poselství, které zůstává a společné zažehnutí vatry a oslava národní hrdosti v předvečer výročí republiky, tedy 27.10.

Jak konkrétně tato akce u vás vypadá? Má i nějaký doprovodný program?

V prvním roce jsme vybrali vhodné místo, domluvili se zemědělcem. V době kůrovcové dřevo nebylo problém. Vatra byla vysoká přes dva metry, stavěli jsme ji skoro 2 dny. V předchozím dnu jsme měli velký odpolední program k výročí, zasadili jsme lípu, vzpomněli historické události, takže kdo chtěl, mohl výročí považovat za oslavené. Proto když další den dopoledne začalo pršet, byla jsem děsně zklamaná, že asi z vatry sejde. Ale hodinu před začátkem se vyčasilo a my se dohodli, že vatru zapálíme i kdybychom tam měli stát sami zastupitelé.  Když jsem projížděla vesnicí, víděla jsem, že z mnoha domů už k ní jdou lidé – v nevlídné  tmě, s baterkami v rukou  mířili na pole nad obcí. Sešlo se nás více než 150.  4 čestní zástupci obce nesli louče, za znění Mé vlasti je přenesli  k vatře a postupně jsme oheň zapálili. Jakmile se plamen vyšplhal na vrchol vatry a začaly sršet jiskry, začala znít naše hymna. Bylo to nádherné.  Pak už jen zněla hudba, lidi si povídali, zahřáli se čajem s rumem Republika a povídali si dokud oheň hřál. Svítili jsme z obce do obce nejen vatrou, ale pak taky dálkovými baterkami, abychom se pozdravili, telefonovali jsme si , jak silný je to zážitek. 

S jakou účastí a oblibou se akce setkává? 

Hned v toce 2018 všichni zúčastnění a taky okolní obce řekli, že tohle prostě musíme zopakovat. Vidět hrdost i slzy dojetí při puštění naší hymny, toho se jen tak nenabažíte. Některé obce spojí program s lampiónovým průvod ke hřbitovu, kde je památník padlým ve válce, tam uctí jejich památku a pak mají na kopci vatru, kde je připraven svařák a občerstvení pro zúčastněné. Opravdu, jediný pevný bod je zapálení ohně ve stejný čas, kdy to udělají i další obce a společný je také velký zájem občanů. 

Dalo by se i říct, že Masarykovy vatry spojují lidi ze sousedních obcí? 

Loni jsme vatru zapálili na jiném místě, a využili jsme té příležitost jako aktu smíření se sousední obci Radějov. Vše jsme o úroveň vice propracovali. Cestu do Radějova jsme olemovali velkými sklenicemi se svíčkami, abychom se vraceli krásným osvětleným koridorem – naši zastupitelé se svíčkami v rukou vstoupili na území sousední obce, kde jsme stvrdili společné přátelství a zakopali jsme všechna pomyslná „co jsme my vám a co vy nám“. Podali jsme si ruce, sousedé pro nás měli připravené občerstvení, špekáčky a byly to kouzelné chvíle. 

Letos vatru republiky uspořádáme zase spolu. A čím více obcí se přidá, tím krásnější a silnější to poselství bude.