Článek zpravodaje 10/2021

Bezdoplatkové zóny! Města a obce se jejich vyhlašováním snažily bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nájemním bydlení, kde výše nájemného neodpovídá kvalitě bytu. Peníze z takového doplatku pak končily u majitelů bytů či ubytoven. Říká se tomu obchod s chudobou. Nález Ústavního soudu, který nedávno rozhodl o zrušení bezdoplatkových zón, vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Obce budou muset nyní hledat jiné způsoby boje proti sociálně nežádoucím jevům a dosavadní bezdoplatkové zóny zrušit.

Město Rotava

Jsem vyloženě naštvaný, reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu starosta Rotavy Bezdoplatkovou zónu zavedli v roce 2018 ve městě Rotava v Karlovarském kraji. Podle starosty Michala Červenky šlo o jeden z mála nástrojů, jak si město mohlo poradit s problémem vzniku sociálně vyloučených lokalit. I na Rotavu se totiž zaměřili obchodníci s chudobou. Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu je nyní naštvaný. Podle jeho slov čekají obce další roky osamoceného boje se systémovým problémem, do kterého se každý bojí sáhnout.

Téma

Pane starosto, proč a v jaké lokalitě jste zavedli bezdoplatkovou zónu?

Vyhlášena byla pro panelové sídliště na hlavní ulici v Horní Rotavě. Z tohoto opatření byly vyjmuty panelové domy v majetku města, kde je město samo schopno regulovat, jaké nájemníky ve svých nemovitostech má. Ani to sice není snadné, ale je to řešitelné. Důvod, proč jsme k bezdoplatkovým zónám přistoupili, je jasný. Byl to jeden z mála nástrojů na bobtnající problém vzniku sociálně vyloučených lokalit. Na naše město se zaměřili obchodníci s chudobou. V době, kdy byty kvůli neutěšené situaci ve městě stály pár desítek tisíc korun, začali s jejich postupným skupováním. Pro zvýšení ziskovosti této „investice“ pronajímali byty výhradně příjemcům sociálních dávek. Nájmy se tedy často šplhaly nad úroveň krajského města. Platili jsme je vlastně my všichni z daní formou příspěvku a doplatku na bydlení.

Měli jste s novými nájemníky problémy?

Ano. S nově příchozími se bohužel často pojily potíže v občanském soužití a kvůli nulovému respektu k veřejnému pořádku. Stačily dva problémové byty v jednom vchodě panelového domu a strhla se lavina dalších prodejů ze strany starousedlíků, kteří zhoršující se situaci nemohli dále snášet. A takhle vzniká ghetto. Zavedení bezdoplatkové zóny bylo jednou z cest, jak si pomoci v nikým neřešeném problému. Omezení doplatku mělo snížit ziskovost a odradit tak částečně obchodníky s chudobou od dalších nákupů a nových nájemních smluv. Velmi brzy jsme přidali další kroky v režii města.

Jaké vám toto opatření přineslo výsledky?

Alespoň částečně se snížila migrace osob z bytu do bytu, případně do města. U nových nájemních smluv už totiž nebylo možné získat doplatek na bydlení. Další podstatný přínos byl ten, že někteří podnikavci se po zavedení opatření rozhodli byt na kšeft v našem městě nekupovat kvůli nižší sociální podpoře případných nájemníků.

Jaké další kroky podnikáte v tomto boji? Vím například, že již řadu let sami aktivně odkupujete byty.

Od roku 2019 jsme obětovali nemalou část rozpočtu a vykoupili zpět do vlastnictví města 70 bytových jednotek! Převážná většina z nich byla pronajímána právě problémovým nájemníkům. Většina vlastníků byli občané cizích států. Ruské federace, Izraele, Moldavska… Byla to vleklá jednání. Oslovil jsem také cizineckou policii, neboť některé z adres byly udávány jako místo přechodného bydliště pro udělení povolení k pobytu, ale ve skutečnosti byly zvesela pronajímány. Pravidelně jsme v kontaktu se společenstvími vlastníků jednotek. Aktivně oslovujeme třeba prodávající dědice. Jdeme problému naproti a nenecháváme se zastrašit aktivitami některých institucí, které se nás snaží dostat pod tlak, abychom od naší strategie upustili. Problémoví nájemníci se tak následně často museli vracet zpět tam, odkud do našeho města přišli. Jsme tedy částečně trnem v oku jiným městům a obcím, ale když to řeknu natvrdo, vracíme problém tam, odkud k nám přišel. Pro okolí byl možná problém vyřešený, ale u nás narůstal tím, že se koncentroval v jednom městě, na jednom sídlišti. My hájíme naše občany a náš domov.

Uvádíte, že problémem poslední doby je také odliv žáků z vaší školy. Co je příčinou a je v dohledné době možné očekávat zvrat?

Tohle začalo už někdy před deseti lety. Se zvýšeným přílivem problémových občanů se samozřejmě zvyšoval počet dětí se zanedbanou výchovou navštěvujících naši základní školu. Přirozenou reakcí bylo, že část dětí, kterým se v rodině výchovy dostává, začala postupně jezdit do školy v sousedních Kraslicích. Ve třídách tak rostl poměr problémových dětí a potíž byla na světě. Jako byl toto postupný proces, bude takovým procesem i vytoužený zvrat. Nyní se snad podařilo stabilizovat sociální situaci ve městě na únosnou míru a postupně se budeme snažit tento výsledek přetavit i do fungování dalších oblastí života. Na úrovni mateřské školy problém není. Ten vzniká při věkové hranici povinného předškolního vzdělávání, kdy musí instituci navštěvovat všechny děti. Letos jsme udělili výjimku z nejnižšího možného počtu žáků základní školy a umožnili tak otevřít v prvním ročníku dvě třídy o nízkém počtu žáku. Lépe se tak bude vykonávat pedagogická a výchovná činnost. Školy v sousedních Kraslicích jsou na hranici kapacity, možná za hranicí. Její další navyšování by bylo nekoncepční, když u nás je spádová škola poloprázdná. Mohlo by tak v budoucnu přirozeně dojít k dalšímu naředění sociálního složení ve třídách a spolu s dalšími kroky by to mohl být takový malý restart školství.

Je výhodou vašeho města možnost využívat služeb městské policie oproti menším obcím, kde jí nemají?

Fungující městská policie je jednoznačně výhodou, obzvláště v době personální krize u policie státní, kde se nedostatek policistů řeší snížením počtu tabulkových míst na odděleních. Počet městských strážníků jsme zvýšili na pět, pořídili jsme jim nové služební vozidlo a zkušebně je vybavili radarem pro měření rychlosti. To nezmiňuji náhodou. Pravidelné pachatele mnoha různých přestupků se snažíme dostat pod tlak mnoha směry, aby pochopili, že pravidla platí pro všechny stejně, bez ohledu na jejich bezzubé vymáhání ze strany státu. Snažíme se tedy bojovat sami. Spolu s městskou policií fungují také asistenti prevence kriminality, kteří pomáhají zlepšovat veřejný pořádek ve městě.

Co říkáte na rozhodnutí Ústavního soudu? 

Jsem vyloženě naštvaný. Ne na soud, ale na skupinu senátorů, která cestu k rozhodnutí iniciovala. Ústavní soud rozhodl z pohledu práva, ale jak máme my slušným lidem zajistit ochranu před nedostatkem morálky? Skupina senátorů, která návrh na zrušení Ústavnímu soudu podala, měla zároveň předložit návrh nějakého řešení. Argument, že kvůli bezdoplatkovým zónám přijdou o střechu nad hlavou matky samoživitelky nebo senioři, je vydírání. Ať předloží čísla. U nás ve městě se nic takového nestalo. Zato počet vyloučených lokalit dál roste. V roce 2006 jich bylo 300, dnes už jich je přes 800. Jde o centrálně přehlížený velký problém v našem kraji a také v kraji Ústeckém a Moravskoslezském.

Co to bude znamenat pro vaše město?

Samozřejmě se znovu zvyšuje riziko dalšího bujení obchodu s chudobou. Další nejenom finanční náklady pro naše město. Další roky osamoceného boje se systémovým problémem, do kterého se každý bojí sáhnout.

Ministryně Jana Maláčová navrhuje vyvlastnění soukromých ubytoven pro chudé, kteří toto ubytování platí z dávek daných státem. Je to dobré řešení?

Co to vyřeší? Že budou na těch samých ubytovnách bydlet levněji? Řešením jsou cenové mapy pro výplatu dávek na bydlení v obvyklé výši. Nikoho nebude kvůli nižším výnosům tolik lákat skupování desítek bytů v jedné lokalitě. Vždyť při jednáních mi samotní vlastníci problémových bytů s úsměvem říkají, že stát jim zajišťuje parádní byznys bez námahy. Diví se, že se tím nervuji, když to neovlivním.

Jakou pomoc nyní očekáváte od státu?

Alespoň tři základní věci. Zavedení cenových map pro výplatu dávek na bydlení v obvyklé výši. Zavedení striktních pravidel pro pronájem více než tří bytových jednotek formou živnostenského oprávnění. Striktně navázat pobírání dávek na dodržování pravidel, sociální práci a školní docházku.

Foto: Michal Červenka, starosta města Rotava

Obec Bukovany

Je třeba zatočit s lichvařinou, apeluje starosta Bukovan

Podobně se pokusili řešit problém také v obci Bukovany, kam dojedete autem z Rotavy za necelou půlhodinu. Obec s 1500 obyvateli zavedla bezdoplatkovou zónu před necelým rokem. Také starosta Miroslav Stropek se snaží na boj s chudobou vyzrát, jak nejlépe dovede. Také on se kvůli rozhodnutí soudu zlobí. Ač na hraně, přesto to byl jediný nástroj, jak šlo bojovat s obchodem s chudobou a nárůstem vyloučených lokalit, říká. 

Jak vypadá situace s chudobou v Bukovanech? Pomohlo vyhlášení bezdoplatkové zóny?

U nás v Bukovanech je situace zatím stále stejná. Bezdoplatková zóna do vyhlášení ve Sbírce zákonů platí. Po roce vyhlášení bezdoplatkové zóny se situace stabilizovala. Přesto se jen za rok 2018 přistěhovalo do obce 101 občanů, jinak je to v průměru kolem 60. Děje se tak v závislosti na tom, jak se daří majitelům bytů oslovovat a lákat nové zájemce z řad potřebných. Někdy dokážou jeden byt obsadit i třikrát do roka. Záleží také na tom, kolik nových bytů skoupí. Jedna firma z Prahy už zde vlastní kolem 30 bytů.

Jak se s touto situací snažíte vypořádat?

Samozřejmě hledáme všechny možné způsoby, jak tento obchod s chudobou a lichvařinu podporovanou státem řešit. V tomto boji nám vláda vůbec nepomáhá. Nikdo neřekne, jakým zákonným způsobem se zastat slušných a pracujících občanů. Jednou z cest může být skupování volných bytů do majetku obce (což je omezeno finančními možnostmi obce), pomohlo by i skupování bytů do vlastnictví SVJ, BD v domech, kde se byt nachází (obec by mohla pomoci půjčkou z BF), oslovovat a apelovat na majitele, aby byty neprodávali lichvářům. Pomohla by i cenová mapa, ukazující obvyklou cenu za m2 bytové plochy na území obcí a měst. Pak by nemohly být tak vysoké nájmy oproti těm obecním.

Kupujete prý byty v dražbách. Jak se vám v tom daří? A jaké výsledky to přináší?

Ano. Začali jsme v rámci finančních možností kupovat byty zpět nejen v dražbách, ale i kaucích. Také, pokud nám je nabídnou přímo vlastníci. Záleží na nabídce a místě, kde se byt nachází. Zatím jsme získali dva byty, budeme v tom ale pokračovat, pokud budou finance. Víte, ony ty dražby mají svůj proces a není to pro obce tak jednoduché, a to je na delší rozhovor.

U vás prý také vedete řadu exekučních řízení za poplatky. K čemu to vede?

S nárůstem nově přistěhovaných sociálně slabších občanů přibývají přestupky (dodržování OZV obce, soužití, dopravní přestupky, odpady, psi apod.) Tak přibývá nezaplacených pokut a exekučních řízení. Vymáhání je většinou neúčinné, nedaří se ani exekučně. Obci se nevrátí ani pokuta, navíc zaplatí exekutorovi náklady za úkony (které jsou daleko vyšší než uložená pokuta). Obci narůstají nevymahatelné pohledávky. A problémový občan se mám směje.

Na kolik vás ročně vyjde security služba, kterou jste nuceni využívat?

Přibývající problémy v obci nás přiměly situaci řešit. Při stavu Policie ČR a její vytíženosti jsme zřídili službu Atom Security s.r.o. Dva pracovníci dohlížejí sedm dnů v týdnu na pořádek u školy, školky, kulturních a sportovních akcí. Samozřejmě to něco stojí, ale vyřešit bezpečnost pro občany bylo nezbytné. Částka se pohybuje kolem 1,2 mil. Kč. Služba spolupracuje s policií, vzájemně si pomáhají. Zpracovává přestupky a předává je přestupkové komisi obce nebo policie.

Co říkáte na rozhodnutí Ústavního soudu?

Jsme jeho rozhodnutím zklamaní. Ač na hraně, přesto to byl jediný nástroj, jak šlo bojovat s obchodem s chudobou a nárůstem vyloučených lokalit. Mrzí mě, že různé organizace problémové lidi učí, na co všechno mají nárok. Že mají také povinnosti a musí dodržovat zákony, to je neučí? A kdo se zastane těch slušných lidí, kteří s nimi musí společně žít.

Jakou pomoc nyní očekáváte od státu?

Stát je jediný, kdo v tom může pomoci. Je třeba zatočit s lichvařinou přísnější kontrolou zneužívání dávek. Příspěvky na bydlení vyplácet v takové výši, v jaké je to v daném městě či obci obvyklé, ne, jak si ve smlouvě určí lichvář. Znovu obnovit povinnost trvalého, nebo alespoň přechodného pobytu. Od toho se odvíjí skoro vše. Je také třeba zlepšit podmínky pro zaměstnávání těchto lidí přes ÚP. Program VPP jako jediný zajišťoval možnost aspoň nějaké práce, neustálé poskytování dávek není správná cesta. Musí se zlepšit sociální politika státu. Myslím, že i ostatní starostové by přišli s dalšími návrhy, protože oni a jejich občané jsou těmi, kdo to musí denně řešit.

Rozhovory vedli Roman Svoboda, krajský manažer SMS ČR pro Karlovarského kraje a Marie Šuláková